Lékaři odhalili mimořádně dlouhé neurony, které propojují a objímají celý myší mozek. Mohly by skrývat odpověď na otázku, odkud pochází vědomí.
Neurologové patrně stojí na pokraji zásadního odhalení, kde se bere vědomí a čím je formováno. Souvisí to s trojicí extrémně dlouhých neuronů, která obepíná mozek a je napojena na takřka všechna jeho významná centra. Navíc začíná ve zvláštní oblasti mozku zvané claustrum. Tento region s nebývale hustým propojením neuronů bývá označován za kolébku vědomí. Lékaři ale dosud netušili, jak přesně claustrum získává informace z odlehlejších regionů, na něž není napojeno.
„Nikdy nikdo neodhalil tak daleko sahající neuron, navíc vedoucí napříč oběma hemisférami,“ uvedl vedoucí výzkumu Christian Koch pro časopis Nature. Koch patřil k vědcům, kteří už v roce 2005 publikovali studii o existenci claustra. Význam této oblasti v roce 2014 potvrdilo náhodně zjištění při léčbě jisté epileptičky. Když neurologové mírným elektrickým proudem stimulovali mozek, v okamžiku průniku elektrody do claustra přestala pacientka reagovat na jakékoli podněty, zírala do prázdna a zpomalil se jí dech. Po skončení stimulace se probrala bez jakýchkoli vzpomínek na výpadek. Podle Kocha to bylo také první pozorování tohoto typu.
Bádání po podstatě vědomí rozhodně nekončí. Kochova hypotéza o souvislosti napojení neuronů na claustrum a původu vědomí není ověřena. Kromě toho byla trojice mimořádně dlouhých neuronů objevena jen v mozcích laboratorních myší.
