Vědci zjistili, že nanovlákna dokážou zvýšit efektivitu očkování
Probíhající pandemie nového koronaviru uvrhla do středu pozornosti oblast vývoje vakcín. Výzkumníci z University of Chicago a Duke University nyní potvrdili možnost využití peptidových nanovláken pro zvýšení účinnosti vakcíny a zároveň snížení rizika negativní odezvy organismu na ni. Svá zjištění publikovali v časopisu Science Advances.
Využití takzvaných sebesestavujících se peptidových nanovláken, na jejichž povrchu jsou přichyceny protilátky stimulující imunitní systém, je podle lékařů výjimečně šetrné k organismu – v takové vakcíně je totiž pro aktivaci T-lymfocytů možné použít mnohem méně dodatečných dráždících látek, takzvaných adjuvantů.
Jde například o minerální oleje, usmrcené bakterie, hydroxid hlinitý či vybrané proteiny imunitního systému. Právě na ně lidský organismus reaguje někdy až příliš bouřlivě.
„Popsali jsme, jak přesně imunitní systém na nanovlákna reaguje – od prvního kontaktu po kompletní odezvu,“ vysvětlila spoluautorka studie Anita Chongová s tím, že byly využity dendritické buňky v dýchacím systému a střevech a nanovlákna v takzvané podjednotkové intranasální vakcíně.
Ta imunitnímu systému prezentuje antigen bez přítomnosti částic samotného patogenu, proti kterému je organismus očkován. To představuje zvýšení bezpečnosti vakcíny a možnost jejího využití třeba i u lidí se sníženou funkcí imunitního systému. Podání nosem pak představuje relativně příjemnou a šetrnou metodu.
Absence adjuvantů vedle přímých biologických benefitů je dobrou zprávou také pro celý logistický proces, kterým vakcína standardně prochází – odpadají totiž nároky na její skladování v chladných podmínkách.
„Nanovlákna peptidů jsou tepelně stabilní a mohou tak být ve formě prášku rehydratována až na místě podání vakcíny,“ dodala Chongová. V další fázi vývoje se tým zaměří na identifikaci protilátek, které lze takto podávat, a zároveň protilátek, které mohou mít ochranné účinky proti COVID-19.
