Vědci zjistili, že našli jednu z nejstarších hvězd vesmíru | E15.cz

Vědci zjistili, že našli jednu z nejstarších hvězd vesmíru

Vědci zjistili, že našli jednu z nejstarších hvězd vesmíru
Nejstarší hvězda
• 
ZDROJ: CC BY 4.0: M. Garlick/University of Warwick/ESO - via Wikimedia Commons

Marek Schwarzmann

Unikátní objev poodhalil nové možnosti v oblasti životního cyklu hvězd.

Astronomům z australské Monash University se podařil pozoruhodný kousek – našli hvězdu, která je kolem 13,5 miliardy let stará. Vznikla tak „těsně“ po Velkém třesku, který se odehrál zhruba před 13,75 miliardy let, a je tak patrně jedním z nejstarších dochovaných těles v celém kosmu.

Nachází se navíc přímo v Mléčné dráze. Řeč je o hvězdě označované 2MASS J18082002–104378 B, která pozornost astronomů upoutala svojí relativně nízkou svítivostí.

Důkaz o jejím stáří vědci našli po provedení spektrální analýzy jejího svitu, která odhalila mimořádně nízkou metalicitu, tedy podíl kovů ve hvězdě. Na začátku existence vesmíru totiž žádné kovy neexistovaly – byly až poté vytvořeny ve výhních prvních generací megahvězd a jejich erupcemi dále rozmetány do prostoru, aby se staly základem dalších a dalších hvězd.

Vědci zjistili, že mají test na všechny bakteriální infekce

S každou další generací tak byly hvězdy stále bohatější na kovy. Čím mladší hvězda, tím „kovovější“ tedy je. Například Slunce je v tomto ohledu asi stotisící generací od Velkého třesku.

Nově objevená hvězda má nicméně nejnižší metalicitu, jakou kdy astronomové zaznamenali – obsahuje zhruba jen desetinu kovů na Zemi. Zároveň jde o relativně malou hvězdu, má jen desetinu hmoty Slunce a pohybuje se tak na hraně limitu pro zahájení termonukleární reakce. „Tak málo hmotnou hvězdu s tak málo gramy kovů jsme doposud nepozorovali,“ uvedl vedoucí výzkumu Andrew Casey.

Solární panely v silnici: Nápad, který se neosvědčil

Podle něj tento nový objev ukazuje, že první hvězdy vesmíru nemusely všechny být masivní tělesa, která již dávno zemřela, tedy explodovala v podobě supernovy. „Tyto prahvězdy mohly vzniknout jen z minima materiálu. Takové relikty mohou hořet dodnes. To nám dává zcela nový úhel pohledu na životní cyklus hvězd ve vesmíru,“ dodal Casey s tím, že zmíněná hvězda unikala pozornosti astronomů i díky tomu, že jen velmi slabě svítí – byla tak v rámci jasného disku Mléčné dráhy zastřena.

Podle provedených propočtů je velice reálné, že takto malá hvězda může svítit až několik bilionů let. „Velké hvězdy žijí rychle a umírají mladé, ty méně masivní, třeba už jen o pětinu lehčí než Slunce, však mohou zářit miliardy let,“ uzavřel Casey ve studii, kterou vydal odborný časopis Astrophysical Journal.

Vědci zjistili, že by se Sahara mohla opět zazelenat

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!