Vědci zjistili, že ptáci spolu komunikují už ve vajíčku

Ptačí vejce, ilustrační foto

Ptačí vejce, ilustrační foto Zdroj: Profimedia

Nevylíhnutá ptačí embrya nejenže slyší varovná volání svých rodičů a ostatních ptáků v kolonii, ale také dokážou předávat informace z těchto volání svým nevylíhnutým sourozencům ve snůšce. Díky této schopnosti se ptáci mohou začít líhnout v nejbezpečnější okamžik. Tvrdí to biologové ze španělské Universidad de Vigo, kteří experimentovali s vajíčky racka středomořského.

„Náš výzkum dokazuje, že se ptáci sociálně přizpůsobují životnímu prostředí ještě před vylíhnutím,“ napsali vědci v časopisu Nature s odkazem na to, že se mění nejenom fyziologie, ale také psychologie ptáka. Tyto jevy byly dosud pozorovány jen u savců, u kterých se však potomek vyvíjí v těle matky.

Vědci použili několik desítek trojic vajíček. Dvě ze tří vajec byla pravidelně čtyřikrát denně ze snůšky odebrána a ve zvukotěsném boxu vystavena voláním racků rodičů, která vydávají, pokud pociťují nebezpečí. Poté byla dvojice vrácena do těsného kontaktu s „nic netušícím“ třetím vajíčkem. Při inkubaci se takové trojice mnohem častěji chvěly. Také líhnutí ptáčatům z experimentálních vajíček, respektive celé trojici, trvalo mnohem déle než ptáčatům z vajíček, která neprošla „školením“ ve zvukotěsném boxu.

Proškolená ptáčata byla také mnohem tišší, více se krčila, vykazovala vyšší hladiny stresových hormonů, měla kratší nohy a jejich buňky obsahovaly méně kopií mitochondriální DNA. Právě změny na buněčné úrovni – tedy snížená schopnost růst a produkovat více energie – jsou podle vědců nejvyšší cenou, kterou ptáci zaplatili za nabytou obezřetnost a připravenost na život v nebezpečném prostředí.

Nejpřekvapivější však bylo, že tytéž fyziologické změny vykazovala i ptáčata vylíhnutá z vajec, která s těmi experimentálními sdílela hnízdo, nicméně ani jednou nebyla vystavena varovným signálům.