O grafenu jako materiálu budoucnosti hovoří vědci od jeho objevu v roce 2004. V posledních letech se navíc roztrhl pytel s možnými aplikacemi od barvení vlasů přes filtrování vody až po superpevné struktury. Výroba dvourozměrné uhlíkové mřížky nicméně nebyla optimální pro masovější použití, což brzdilo nejen další výzkum, ale také aplikaci již dosažených zjištění. Až doteď.
Výzkumníci z newyorské University of Rochester a z Technické univerzity v Delftu vyvinuli rychlý, nenáročný, a hlavně levný postup výroby grafenu. Využívá bakterie.
Vědci v experimentech použili bakterii Shewanella oneidensis, která je známá schopností redukovat kovové ionty a přežívat v prostředí bez kyslíku. Přimíchali ji do roztoku oxidovaného grafitu a nechali přes noc pracovat.
„Bakterie z oxidu vytáhla všechny kyslíkové skupiny a zbyla jen čistá, vodivá grafenová struktura,“ popsala na webu univerzity vedoucí výzkumu Anne Meyerová. Tento bakteriální grafen je podle ní oproti doposud chemicky vyráběnému grafenu také mnohem čistší, při výrobě větších objemů navíc nemá tendenci se vrstvit.
Takto vyráběný grafen je podle Meyerové ideální hlavně pro použití ve FET biosenzorech, které detekují přítomnost biologických molekul, nebo ve vodivém inkoustu využitelném při tvorbě obvodů.
„Minimálně tyto aplikace budou těžit z nového masového způsobu výroby,“ tvrdí Meyerová. Dodává, že jejímu týmu se podařilo vyvinout také takzvanou bakteriální litografii, tedy proces, díky kterému vzniká grafenový materiál vodivý jen na jedné straně. Ten by měl být využitelný v pokročilých nanosloučeninách.
Prohlédněte si fotogalerii:
