Vědci zjistili, že sonar spouští u kytovců smrtící paniku | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Vědci zjistili, že sonar spouští u kytovců smrtící paniku

Vědci zjistili, že sonar spouští u kytovců smrtící paniku
Vorvaňovec zobatý
• 
ZDROJ: profimedia.cz
Marek Schwarzmann

Marek Schwarzmann

Mořští biologové od osmdesátých let minulého století průběžně varují před pojítkem mezi použitím námořního sonaru a úhyny kytovců, kteří se z „neznámých důvodů“ nechávají vyplavit na pláže a mělčiny. Výzkumníci z University of Las Palmas de Gran Canaria nyní tvrdí, že vědí, proč se tak děje. Ve zkratce: sonar kytovce natolik vystresuje, že se okamžitě „přepíše“ jeden ze základních mechanismů tvora vybaveného pro život v hlubině, a to nakládání se vzduchem. Vzápětí nastoupí dekompresní nemoc.

„Sonar kytovce tak vyděsí, že začnou zběsile plavat pryč. Přitom ale přestanou vnímat hloubku, v níž plavou, i to, jak se hloubka postupně mění,“ uvedla pro agenturu AP jedna z výzkumnic Yara Bernaldo de Quiros. Sonar prý tvora nabudí k extrémnímu výkonu podobně jako člověka dávka adrenalinu. To je ale zásadní problém, protože mořští savci při ponoru běžně tlumí tlukot srdce, aby snížili spotřebu kyslíku a omezili pronikání dusíku do krve.

Tvor tak při ponoru spálí více kyslíku a v jeho krvi se nahromadí více dusíku. Když pak ve snaze se nadechnout nekontrolovatelně změní hloubku, nastartuje dekompresní nemoc – dusík s klesající hloubkou zvětší svůj objem a poškodí jak mozek, tak další orgány.

Výzkumníci studovali metadata z více než 121 zaznamenaných událostí vyplavení kytovců mezi roky 1960 a 2004. Nejpádnější pojítko, které je k dalšímu pátrání inspirovalo, pak pocházelo z roku 2002, kdy si biologové poprvé při pitvě desítky vyplavených velryb po námořním cvičení u Kanárských ostrovů všimli známek dekompresní nemoci.

Na Kubě zřejmě spadl meteorit, svědci hovoří o velké explozi

Tým také poznamenal, že důsledky zapnutého sonaru se mohou mírně lišit druh od druhu kytovce. Je prý však více než pravděpodobné, že i tak je v podstatě smrtící. Zmíněné pojítko bylo potvrzeno u vorvaňovce zobatého, jehož jedinci se vyskytli u 61 ze 121 zaznamenaných případů vyplavení.

Vědci v časopisu Royal Society Journal Proceedings rovněž varovali před použitím aktivního sonaru na frekvencích kolem pěti kilohertzů, na které jsou kytovci údajně nejcitlivější. Vědci chtějí na základě tohoto výzkumu přesvědčit námořní úřady, aby omezily či ještě lépe ukončily využívání sonarů v oblastech výskytu velryb.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!