„Velikonoce dnes? Tělo bez srdce” | E15.cz

„Velikonoce dnes? Tělo bez srdce”

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Páter Józef Szeliga právě provádí boleslavské věřící pátými Velikonocemi. Letos naposled.

Velikonoce jsou nejdůležitější křesťanské svátky. „Oslavujeme Ježíšovo zmrtvýchvstání, tedy vítězství života nad smrtí, lásky nad nenávistí,“ říká arciděkan boleslavské farnosti Józef Szeliga. On i jeho věřící se na to chystají čtyřicetidenní postní dobou. Pro řadu lidí přitom Velikonoce představují jen den pracovního volna, alkohol či výprask.

Jak by nevěřící měli prožít svátky, aby byly co nejvíc v křesťanském duchu?
Koledování je v pořádku, lidé si k náboženství vždy přidávali lidové tradice. Problém je v tom, že často zůstala jen ta koleda. To je, jako kdybychom měli tělo bez srdce. Poutě byly také svátkem patrona kostela či obce, až ve druhé řadě šlo o kolotoče a posvícenskou husu. Dnes, když je pouť, máme kolotoče i husu a patrona k tomu nepotřebujeme. Neměl by se tak ztratit obsah Velikonoc.

Co tedy mají lidé udělat?
Alespoň být s rodinou, setkat se u snídaně, oběda, vyjít na procházku, zkrátka udělat si na sebe čas.

Vy sám ale s rodinou nebudete… To je úděl kněžského povolání. Větší potřebu být s ní mám na Štědrý den. Nejsem ale sám, nestrádám, mám spolubratry a především farníky. S rodiči a šesti sourozenci si pohovořím přes skype.

Upečete si beránka?
To neumím, ale jsem rád, když jej mám na stole, patří tam. Dřív se lidé víc postili, na jaře docházely potraviny, a tak si chtěli dopřát. Poláci si dodnes po oslavě vzkříšení v kostele, která je od šesti hodin ráno, dají doma slavnostní velikonoční snídani. Na stole nechybí boršč s vajíčkem a křenem, mazanec a beránek. Ten je navíc symbolem Velikonoc, na rozdíl od v hypermarketech všudypřítomného zajíčka.

Nepatří ale beránek k židovské víře?
Ano, jeho krví označili Židé své dveře, jen za nimi nezemřel prvorozený syn. Vyděšení Egypťané je díky tomu propustili z otroctví. Když potom přišel k Jordánu Kristus, řekl Jan Křtitel: Hle, Beránek Boží. I Kristus prolil krev pro záchranu lidí. A Velikonoce jsou svátky jeho zmrtvýchvstání. Slyšel jsem učitelku, která dětem říkala, že jde o svátky jara. Ne, jaro už jsme přivítali. Polsko přijalo křest od silně křesťanského českého národa, kde se teď mluví o svátcích jara, to je mi líto. Velikonoce jsou svátky naděje, že smrt je přemožena.

Také jsou to trochu svátky hypermarketů, že?
Pokud je lidé neprožívají jen jídlem a pitím, ať si nakupují.

Přijde jich o Velikonocích do kostela víc?
Ano, ale v Boleslavi žije řada lidí kvůli práci a ti odjíždějí. Větší návštěvu máme na půlnoční, přijdou i nepokřtění.

Vadí vám to?
Naopak, pokud nenarušují mši. Nejslavnější liturgii v roce připravujeme na Bílou sobotu od osmi večer. Lidé vstoupí v průvodu do zhasnutého kostela za jáhnem, který nese paškál. To je velikonoční svíce z včelího vosku, která symbolizuje Krista. Od paškálu si zapálí věřící svíčky a jáhen zpívá starokřesťanský chvalozpěv o vykoupení lidstva. Rádi přivítáme kohokoliv z Boleslavi.

Jak jste do ní přišel vy?
Vždy jsem se chtěl stát misionářem, neuměl jsem ale jazyky a kolega mi poradil, že nemusím hledat misie daleko, že jsou i v Česku, kde chybí kněží. V Boleslavi jsem pět let. Myslel jsem, že zůstanu déle. Nové jmenování ale beru jako další úkol.

Bude se vám stýskat?
Určitě. Začal jsem se už v Boleslavi cítit jako doma. Pomohl jsem opravit některé památky, pokřtil jsem na tři sta lidí. Myslím, že to nebyl promarněný čas.

Kněz Józef Szeliga narodil se v roce 1966 v Polsku, na kněze byl vysvěcen v roce 1992
jako arciděkan boleslavské farnosti působí od 1. října 2005
předtím byl krátce v Ústí nad Labem a devět let v Libochovicích u Lovosic
15. dubna odchází do Litoměřic, v Boleslavi jej nahradí kněz z Jablonce
není jediný polský kněz v Česku, jen v litoměřické diecézi jich je asi třináct

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video