Velká Plzeň? Raději ne

Okrajové části města si na sňatek s Plzní stěžují. Sliby, které jim radní dali, když je pod město lákali, prý zatím nikdo nesplnil.

„Jak je možné, že město Plzeň nemá v jedenadvacátém století kanalizaci ani vodovod?“ ptá se rozčileně Pavel Hanzlíček z Malesic. Právě vybudování kanalizace a vodovodu byl jeden z hlavních argumentů, proč se před šesti lety nechali lidé v Malesicích přemluvit a vstoupili pod křídla západočeské metropole. Podobné problémy mají i ve Lhotě, která je součástí Plzně také od roku 2003. Spokojenější jsou pouze ty městské části, které pod Plzeň patří už řadu let. Město se ale chce rozrůstat dál. Radní oslovili okolní obce s dotazem, zda by se nechtěly stát součástí jakési Velké Plzně.

„Do Plzně bychom nešli ani náhodou. Samostatně umíme hospodařit líp a nemusíme ctít magistrátní politiku,“ řekl starosta Dýšiny Jaroslav Štilip. Podle starostů obcí, kterých se zeptala Sedmička, je ve spojení spíš víc nevýhod. „Nemuseli bychom platit městskou hromadnou dopravu, což je nesporně výhoda. Zároveň by se ale zvedly daně z nemovitosti, poplatky ze psů i za odvoz odpadu. Ani lidé, kterých jsme se ptali, nemají zájem stát se plzeňskou částí,“ řekl starosta Vejprnic Petr Váchal.

Jeho názor podporují i lidé z obce. „Právě kvůli poplatkům bych nechtěl zpátky do Plzně. Navíc na vesnici jsou nižší nájmy v bytech a dokonce platím i méně za povinné ručení,“ vypočítal nevýhody jedenatřicetiletý Martin Boušek, který se do Vejprnic přestěhoval teprve nedávno z nedalekých Křimic. Ty jsou už součástí Plzně.