Zatímco pro většinu lidí je návštěva zlínské zoo velkým zážitkem, zvířata na některé návštěvníky příliš dobré vzpomínky nemají. Kvůli lidem, kteří ignorují zákazy krmení, musí občas zasahovat ošetřovatelé.
Na opice tak čas od času čeká výplach žaludku a na lemury přísná dieta. Lachtani se zase nestačí divit, co všechno po odchodu posledního návštěvníka objeví ve svém bazénku.
Zatím nejvážnější problém musel hlavní veterinář zoo Dominik Gregořík řešit poté, co návštěvníci tradičním řízkem nakrmili maličkou opici chvostana. Většina lidí vůbec netuší, že především menší opice patří mezi takzvané potravní specialisty, jejichž zažívací ústrojí je přizpůsobené jen určité stravě.
„Roční sameček měl následkem masité stravy velké žaludeční problémy, nakonec to naštěstí dopadlo dobře,“ popisuje Gregořík.
Následky „laskavé“ péče cítí pokaždé na podzim například lemuři. Jejich expozice je totiž volně průchozí, na což zvířata doplácejí nadváhou.
„Lemuři bohužel sami jídlo vyžadují. Obvykle jim proto po sezoně, při stěhování do vnitřních prostor, musíme nasadit dietu,“ popisuje ošetřovatel Tomáš Divilek.
Protéza mezi lachtany
Opravdu vážné a úmyslné útoky na zvířata se Lešné zatím vyhnuly. Zatímco v Ústí nad Labem samec aligátora severoamerického svou nehybností vydráždil před časem neznámé útočníky tak, že po něm vrhli dvě dlažební kostky a pískovcové kameny, zlínská zoo řeší spíše komplikace, které zvířatům lidé působí nevědomky nebo neúmyslně.
Pod přísnou kontrolou je pravidelně expozice lachtanů. Lidem často bezděčně padají do bazénku různé předměty. „Pokud by je lachtani spolkli, mohli by mít vážné problémy,“ říká ošetřovatelka lachtanů Ludmila Mertová. Na dně se objevují dětské dudlíky nebo brýle.
„Jednou jsme tu dokonce našli zubní protézu,“ dodává Mertová.
Potenciální hrozbou jsou i mince, které se občas objeví v bazénku u tučňáků nebo jiných zvířat. Lidé je tam házejí pro štěstí, zvířata by ale po jejich spoknutí mohla i uhynout. „V žaludku jsme u zvířat zatím žádné mince naštěstí nenašli,“ poznamenal veterinář.
Bez potíží zatím zvládají kontakt s návštěvníky klokani, kteří se bez omezení pohybují mezi lidmi. „I kdyby jim lidé nabízeli jídlo, tak oni odmítnou – podobně jako králík nejí svíčkovou, oni jsou výhradně býložravci, takže si nic škodlivého nevezmou,“ dodává veterinář.
Pracovníci zoo se shodují na tom, že nejčastěji zvířata provokují party teenagerů, kteří se často předvádějí jeden před druhým. „Členové party se vzájemně vyhecují. Sám by člověk zvířeti neublížil.
Proč taky? To by musel být duševně nemocný,“ říká psycholožka Ingrid Štroblová. Pokud pracovníci zoo přistihnou návštěvníky při obtěžování, mohou je vykázat z areálu nebo zavolat městskou policii.
„Obvykle zabírá pouhá domluva. Lidé umějí být ukáznění, a pokud se něco stane, tak jde spíše o nevědomost nebo náhodu,“ uzavírá mluvčí zoo Romana Bujáčková.
