Zkřížená mlátka se želízky má ve svých znacích několik měst v Česku. Zobrazené jsou také na mnoha fasádách významných světských a církevních staveb. Samozřejmostí bývalo jejich použití na portálech štol nebo šachet.
Znak provázejí omyly a znetvoření
V převrácené podobě znak symbolizuje ukončení hornického díla či lidského života. Přes jeho dlouhodobé užívání se s ním lidé často potkávají v graficky znetvořené podobě, a to i v odborné hornické literatuře.
„Z neznalosti věci panuje domněnka, že jde jen o jakási zkřížená kladiva. Přitom jsou to dva zcela technicky rozdílné nástroje, a to se právě snaží výstava vysvětlit,“ říká kurátor expozice Tomáš Voldráb.
Nástroje zdobily také kladenské domy
Nejstarší známé zobrazení hornického znaku je z pečeti Havlíčkova Brodu z roku 1269. Také Kladno, jako Královské horní město, se dodnes tímto symbolem honosí. Historický znak města byl o symbol hornictví rozšířen císařem Františkem Josefem I. v roce 1914.
„Návštěvníci skanzenu se mimo jiné dozví, kde všude se symbol používal a jaké domy v Kladně jsou zkříženým symbolem označeny. Nesmíme zapomenout, že šlo především o nástroje. Cílem výstavy je odhalit problematiku používání a zobrazování nejstarších hornických nástrojů,“ vysvětluje Voldráb.
V centru Kladna jsou hornickým znakem označené například domy současného sídla soudu a bývalé hornické pojišťovny naproti.
Rozsah užití tohoto znaku ve světě má srovnání pouze s křesťanským křížem.
Dole v dole potkal truhlář sedláře
Kurátor Voldráb výstavu doplnil rovněž o nástroje a nářadí, které horníci nutně potřebovali až do doby nástupu mechanizace v dolech.
Tato část expozice ve skanzenu Mayrau je určená především dětem, protože je spojená s poznávací dílnou.
„Vybrali jsme několik nástrojů nebo neznámých předmětů, které budou určovat nebo přiřazovat k řemeslníkovi, který je používal. Málo se například ví, že na šachtě vedle havířů pracovala spousta dalších řemeslníků. Kromě kováře a zámečníka, také truhlář nebo sedlář,“ dodává Tomáš Voldráb.
