Před třemi lety doktoři objevili osmašedesátileté Jaroslavě Marynčákové z Vyšných Lhot na Frýdecko-Místecku amyotrofickou laterární sklerózu - nemoc, při níž svaly v těle postupně přestávají fungovat. Od
té doby navštívila desítku doktorů a různých léčitelů. Marně. „Všechno bylo zbytečné. Doktoři mi dali jen léky, které nemoc jen potlačí,“ sděluje Marynčáková, které dnes neslouží ruce. Sama si neudělá ani kafe a se vším jí pomáhá manžel Jiří.
Pacienti s touto nemocí umírají průměrně do pěti let od prvních příznaků, Marynčáková se ale nevzdává. „Jsem boxer a budu se bít,“ říká odhodlaně Marynčáková.
Nemoc jí vzala kreslení
V domě manželů Marynčákových ve Vyšních Lhotách je spousta obrazů. Všechny malovala žena, která dnes neuzvedne ani tužku. „Když nemoc propukla, přestávala jsem mít cit v konečcích prstů, potom v
prstech a dnes ruce necítím vůbec,“ popisuje Marynčáková.
Malováním obrázků se vždy jen bavila. „Nikdy jsem obrazy neprodávala. Když jsem zjistila, že už nebudu moci kreslit, mrzelo mě to, ale není to konec světa,“ směje se Marynčáková, která přes nevyléčitelnou nemoc neztrácí dobrou náladu.
„Proč bych se nesmála? Vždyť život je nádherný a já si užívám každou minutu,“ líčí Marynčáková. I když ruce už jí neslouží, každý den vyráží na procházky. „Chodím se každý den projít. Manžel mi dá do kapsy pár korun na malé pivo a jdu,“ usmívá se Marynčáková. Chodí až do osm kilometrů vzdálených Nošovic. „V hostincích už mě znají, takže si obsluha vezme z kapsy peníze a donese mi malé pivo s brčkem,“ přibližuje žena. V Maryčce ve Vyšních Lhotách ji obsluhuje Kristýna Zelená. „Lidi ji tady mají rádi, protože nosí dobrou náladu. Ráda si povídá,“ přibližuje Zelená.
Než Marynčáková vyrazí ven, vždy řekne manželovi, kdy se vrátí. Hlavně nyní v zimě je to důležité. „Kdybych uklouzla, už se nepostavím. Nemám ani mobil, protože ho nedokážu zvednout,“ líčí Marynčáková. S manželem Jiřím žije už padesát let. A stále se milují. „Musím ji hlídat a pomáhat. Pořád doufám, že se stane zázrak a někdo nebo něco jí pomůže,“ říká Jiří Marynčák.
Podle psycholožky Radmily Onderkové je podobná situace přes všechno těžké výzvou. „Člověk více přemýšlí nad hodnotami života a více ho prožívá,“ říká Onderková.
