Melancholie a provokace
Schiele je zřejmě největší malířský génius a provokatér, jakého Vídeň kdy měla. I když jeho hvězda zazářila jen krátce (první umělecké úspěchy přišly teprve pár měsíců před jeho smrtí), obrazy dnes patří k největším lákadlům města na Dunaji. A to všechno díky sběrateli Rudolfu Leopoldovi, který Schieleho miloval a před deseti lety daroval svou unikátní sbírku městu. Jenže to není zdaleka všechno. Vídeňská radnice vyšla sběrateli vstříc a proměnila chátrající císařské konírny ve velmi živé kulturní centrum Museums Quartier, jehož středem je právě Leopoldovo muzeum s největší Schieleho sbírkou na světě. A právě zde, u příležitosti desátého výročí vzniku této prestižní galerie, byla minulý pátek zahájena vídeňská výstava podzimu s názvem Melancholie a provokace, která bude otevřena až do konce ledna příštího roku.
Kardinál a jeptiška
I když samotná oslava kulatého výročí byla velkolepá a Schieleho provokativní obrazy se promítaly na obrovské zdi muzea zvenku i zevnitř, hlavním turistickým magnetem je především samotná expozice, jež klade důraz na rané Schieleho dílo (pokud se u umělce, který zemřel v pouhých 28 letech, dá o něčem takovém vůbec mluvit). Nicméně Schieleho obrazy malované od jeho 20 do 24 let vyzařují silnou melancholii, již ovšem doprovází všudypřítomný náboj provokace.
Jako příklad jmenujme akty Schieleho šestnáctileté sestry, se kterou měl malíř údajně incestní poměr, či parafráze na Klimtův Polibek v podobě skandálního polibku Kardinála a jeptišky z roku 1912.
Schieleho obrazy vyzařují ještě po stu letech neuvěřitelnou energii a jsou vzácnou ukázkou symbiózy výrazového expresionismu s pozdně secesní kompozicí. Schieleho obrazy pak doplňují díla současných moderních umělců, kteří se slavným malířem nechali inspirovat – za zmínku stojí například zajímavé akty vídeňské rodačky Elke Krystufek.
Klimtův Polibek
Další Schieleho obrazy najdete v Belvederu s výjimečnou sbírkou vídeňské moderny. Až magicky tu působí portrét Schieleho manželky Edith, který namaloval jen pár týdnů před jejich nečekanou smrtí (oba zemřeli v roce 1918 na španělskou chřipku), či úchvatný obraz Smrt a dívka, který opět fascinuje svou geniální kompozicí. Ale při vší úctě k Schielemu, hlavním trumfem Belvederu je nejkrásnější a nejslavnější malířský polibek světa od Gustava Klimta. Skvělé mistrovské dílo je oslavou vídeňské secese a před obrazem připomínajícím skvostnou ikonu se stále tísní spousta lidí. Pokud máte rádi Klimta, pak počkejte s návštěvou Vídně až na příští rok – bude se totiž slavit 150. výročí malířova narození a v rakouské metropoli bude k vidění nejvíce Klimtových obrazů v historii. Jen samotný Belveder vlastní 22 obrazů tohoto génia a vedle Polibku se určitě zastavte také u Klimtova obrazu Adam a Eva či u obrazu Maxe Klingera Paridův soud.
To nejlepší z moderny
Velmi vyhledávanou galerií je také slavná Albertina, kterou před čtyřmi lety navštívila mimořádná štěstěna – významní sběratelé Herbert a Rita Batlinerovi galerii věnovali svou významnou kolekci evropské moderny, v níž najdete desítky obrazů od takových malířských hvězd, jako jsou Monet, Picasso, Modigliani či Chagall. Díky tomu si v krásném paláci Albertina můžete prohlédnout obrazy Františka Kupky, působivé krajiny od Signaka, snovou krajinu s lucernami od Delvauxe či řadu Picassových geniálních „čmáranin“. Zjevně nejpůsobivější jsou ovšem díla Marka Chagalla, z nichž vyzařuje až neuvěřitelná imaginace – například velmi vtipný obraz Mateřství, klasický Drak či Spící žena s květy (tento obraz Chagall namaloval v 85 letech, ostatně slavný umělec se dožil 98 let).
Hundert a Sto Wasser
A nesmíme zapomenout ani na další jméno, které k Vídni patří stejně jako novogotická radnice či Svatoštěpánský chrám. A tím není nikdo jiný než legendární malíř a architekt Friedensreich Hundertwasser (který se ovšem původně nejmenoval Hundertwasser, ale jen Stowasser). Málokdo také ví, že byl v první řadě úžasným malířem, který ve svém díle bohatě využíval dědictví vídeňské secese. Hundertwassera však známe hlavně jako architekta bláznivých barevných domů porostlých zelení, které jsou dalším turistickým magnetem Vídně. Jen několik stanic tramvají od Opery můžete navštívit Kunst Haus Wien, který legendární malíř postavil a kde je také stálé muzeum jeho obrazů (kunsthauswien. com). Navíc zde bude od 16. listopadu výstava Henri Cartiera-Bressona, jednoho z nejvýznamnějších fotografů 20. století, která má název Indie–Amerika–Rusko.
Užitečné informace
Co ochutnat
Vídeňské dorty jsou vyhlášeným pojmem a spousta návštěvníků Vídně se musí zastavit v Hotelu Sacher hned za Operou. Pro někoho to může být sice trochu snobárna, ale tradice je prostě tradice a Sacher už oslavil 175. výročí. Skvělé dezerty mají také ve slavném Café Schwarzenberg (třeba úžasný makový dort). A pozor, ve Vídni nepijí a ani neznají pojem vídeňská káva. Naopak většina Vídeňanů pije kávu nazývanou melange.
Co vyzkoušet
Je podzim, dozrává réva a Vídeň má spoustu vinic, u kterých stojí vinné šenky či hospůdky heurige, které provozují samotní vinaři. Nejznámější heurige najdete v 19. vídeňském okrese Grinzingu, pije se tu „lehčí“ veltlínské či rýnský ryzlink, dobře se tu jí a hodně zpívá. V heurige panuje zvláštní způsob obsluhy – na stůl se nosí jen víno, zatímco jídlo si musíte sami vybrat u pultu s lahůdkami, kde vám ho zváží a rovnou zaplatíte. Pokud chcete tip na pravou heurige, kam chodí pouze Vídeňané, podívejte se na stránky henglhaselbrunner. at.
Čeho si všimnout
Ve Vídni je stále cítit atmosféru imperiální velikosti, která je však bohatě promíchána s všudypřítomnou kulturou, velmi svěžím a příjemným životním stylem. Stačí tu pobýt pár dní a určitě budete Vídeňanům tiše závidět. Ostatně už několik let je Vídeň na špičce žebříčku měst, ve kterých se dobře žije (v soutěži 221 měst se většinou na špici střídá s Curychem, v posledních dvou letech vyhrává Vídeň).
Autor je publicista
