Video z pražské demonstrace běželo ve výloze | E15.cz

Video z pražské demonstrace běželo ve výloze

Vylepování plakátů, stávky, ale i zastrašování ze strany StB. Jak vypadal listopad 1989 v Jindřichově Hradci, připomíná poslední díl retroseriálu Sedmičky.

Demonstrace studentů na Václavském náměstí v Praze 17. listopadu 1989 nenechaly chladné ani Jindřichohradečáky. Mnozí se do revolučních událostí aktivně zapojili.
Pamatuje si to jako dnes. V úterý 21. listopadu 1989 přivezl Zdeněk Kasper z Prahy do Jindřichova Hradce kromě plakátů i videokazetu se záznamem zásahu policie proti studentům.
„Záznam běžel nepřetržitě ve výloze Zverimexu v Panské ulici. StB chtěla vedoucího Brýnu donutit vyklidit výlohu a vypnout video. Vylákali ho před výlohu, kde si ho z protější prodejny obuvi fotili a natáčeli,“ vzpomíná na listopadové dny Kasper. Stanislav Brýna se ale tehdy nebál a výlohu odmítl vyklidit. Když na něj příslušníci Státní bezpečnosti stále tlačili, pohrozil jim, že zavolá svým nadřízeným do Prahy a zavře obchod. „Toho se lekli, a zůstali už jen u zastrašování,“ vypráví Brýna.
Vstřícní byli k aktivistům ale i jiní vedoucí obchodů. Podle Kaspera uspěli v prodejně UVA a v Supraphonu. „Někde nás ale rovnou vyhodili,“ líčí Kasper.
Na listopad devětaosmdesátého roku nezapomene ani archeolog Muzea Jindřichohradecka Vladislav Burian.
V pátek 17. listopadu přijel do Studené, odkud pochází. S kamarády se vydal hrát basketbal, potom do zdejší hospody. O tom, co se děje v Praze, se dozvěděl tam. Shodou okolností jel o pět dní později do hlavního města na promoci své přítelkyně.
„Zůstal jsem tam dva dny na Václaváku a zvonil jsem klíči,“ vzpomíná Burian.
Když se vrátil, vydal se do centra Jindřichova Hradce vylepovat s kamarádem Ivanem Danešem plakáty.
„Někde vydržely, jinde je hned strhli, tak jsme je šli vylepit znovu. Cítil jsem při tom takové zvláštní mrazení v zádech,“ vybavuje si dnes Vladislav Burian.
Na 27. listopadu byla naplánovaná dvouhodinová generální stávka. Do té se zapojilo asi pětasedmdesát procent občanů Československa. V Jindřichově Hradci se tehdy sešli lidé na náměstí Míru. Bylo plno a stávkující zaplnili i okolní ulice. Stejně jako jinde měla stávka heslo: Konec vlády jedné strany. Zpočátku stálo pár lidí po obvodu náměstí a v podloubí, většinou u radnice. Tehdy nevěděli, jak to dopadne, a čekali. Jiní nesli transparenty, které vyjadřovali podporu Občanskému fóru.
„V doprovodu StB jsem byl první, kdo vystoupil u sloupu. Postupně se přidávali Jan Blažek, Ivan Emr, Mojmír Pelikán, Josef Kuliš, Rudolf Střítecký a dalším dnem další a další,“ říká Zdeněk Kasper.
U sloupu na náměstí byl před dvaceti lety i vedoucí Zverimexu Stanislav Brýna.
„Věřil jsem, že to bude konec všeho, co jsme těch čtyřicet let prožívali a snil jsem o tom, že bude lépe,“ vypráví Brýna.
Jako syn živnostníka totiž neměl před revolucí snadný život. Tvrdí ale, že ne všechno, za co tehdy bojoval, se dnes splnilo.
Je rád, že už nemusí lidé stát potupné fronty na zboží a že se otevřeli hranice. Mimo jiné ho ale mrzí uzavření dvou velikých jindřichohradeckých továren – Jitky a Lady.
Postupně se situace měnila a svoje aktivity začalo plně rozvíjet i Občanské fórum. Prvních pět měsíců se aktivisté scházeli doma u Kasprů.
„Všechno to bylo pod dohledem StB, která si nás všechny natáčela a fotila,“ dodal Kasper.
Hradečákům v revolučních dnech výrazně pomohli i Němci. Z Neckargemündu, které je dnes partnerským městem Jindřichova Hradce, darovali kopírovací stroj na kliku.
Díky němu se výrazně urychlilo množení letáků. Občanské fórum také v červnu 1990 vyhrálo první demokratické volby. „Šel jsem do toho po hlavě, teď, nebo nikdy,“ uzavírá vzpomínky na revoluční rok Zdeněk Kasper.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!