Vidličky versus hůlky: příbory Christofle dobývají Asii

Logo Christofle

Logo Christofle Zdroj: Wikimedia Commons

Společnost Christofle, která v 19. století dodávala stolní náčiní císaři Napoleonovi III., ruským carům a osmanským sultánům a dnes zásobuje Elysejský palác, se svými luxusními stříbrnými příbory symbolizuje umění stolničení. Aby však v dnešních časech přežila, nabízí i nábytek a šperky a orientuje se na export do Asie, píše agentura AFP.

Jedna žena pečlivě příbor po příboru označuje puncem Christofle. Jinde zase další zaměstnanec důkladně prohlíží každý kousek, aby na něm nezůstal sebemenší nedostatek. Jiný skloněn nad stříbrnou lžičkou milimetr po milimetru vrývá jméno Nathaniel. Jde o dárek k narozeninám, který bude exportován do Británie.

Každý příbor vyžaduje padesátku etap. Firma nadále vyrábí klasiku, jako jsou příbory Marly z roku 1897, ale nabízí i nové kousky, například příbory Jardin d'Eden, které před dvěma lety navrhl nizozemský výtvarník Marcel Wanders.

Vyrábějí se v závodě v Yainvillu v Normandii na západě Francie, který má asi 200 zaměstnanců. „Je to značka známá po celém světě, pěkný luxusní výrobek,“ zdůrazňuje Jean-François Bultey, jenž u Christofla pracuje už 30 let.

Postříbřená sada příborů skládající se ze 48 kusů Marly nebo Jardin d'Eden stojí 3600 eur (90.000 Kč). Sada příborů z masivního stříbra stojí 12.800 eur (320.000 Kč). V historickém obchodě v Paříži se jedna sólová lžička se safírem prodává za 1130 eur (28.250 Kč) a jedna vidlička zdobená diamantem za 5820 eur (145.500 Kč).

Logo ChristofleLogo Christofle | Wikimedia Commons

Stříbro je u Christofla základním materiálem od poloviny 19. století, kdy firmu založil Charles Christofle. Jeho příbory si tehdy objednávaly četné královské dvory a Christofle byl rovněž pověřen realizací soch na střeše pařížské Opery v roce 1868 a chrámu Notre-Dame de la Garde v Marseille.

Vzestupy i pády

Firma zažívala vzestupy i pády. Koncem 20. století, po hojných 80. letech, prožívala těžké období. Dnes podnik znovu nabyl na dynamičnosti, ujišťuje jeho generální ředitel Thierry Oriez.

Musel se však přizpůsobit době, protože příbory už se tak dobře neprodávají. V 80. letech se jich denně vyrábělo téměř 20.000, zatímco dnes asi 2000. Zaměstnanci se museli naučit přecházet na jiné produkty. Christofle se tedy snaží posílit své mezinárodní pozice. Francie dnes tvoří jen čtvrtinu jeho odbytiště. V rychle se rozvíjejících zemích je po příborech poptávka. Generální ředitel se zmiňuje o četných objednávkách asijských paláců. Christofle dokonce vyrábí hůlky, aby tak reagoval na potřeby kontinentu.

Rodina Christoflů je dnes ve firmě minoritním vlastníkem: má necelých deset procent podílu. Kapitál je v rukou skupiny Chahloub z Blízkého východu, švýcarského fondu a banky. pel hej