Vikingové prý riskovali ve svých nájezdech kvůli nedostatku žen

Vikingům ukazoval cestu „sluneční kámen“

Vikingům ukazoval cestu „sluneční kámen“

Vikingská loď
2
Fotogalerie

Nájezdy hord skandinávských válečníků byly podle archeologů vedlejším produktem tehdy praktikované polygamie.

Ve své době, tedy mezi lety 750 až 1050, byli Vikingové postrachem pobřežních národů Evropy. Jako zkušení mořeplavci a tvrdí válečníci si prostřednictvím svých pravidelných nájezdů vydobývali slávu, ale hlavně bohatství.

Archeologové se dlouho domnívali, že Vikingy hnala právě touha po majetku. Podle nové studie kanadských vědců to ve skutečnosti byla touha po ženách.

V dobách Vikingů byl společenský status válečníka a jeho síly hodnocen podle majetku – dobytka, domácích předmětů, zbraní, šperků, otroků, ale i žen. Mocní, a tedy bohatí válečníci pak podle toho měli patřičný počet žen, čímž si podle archeologů doslova monopolizovali tehdejší společenský řád. Na průměrné Vikingy se pak žen nedostávalo.

Ekonomická krize a klimatické změny vyhnaly Vikingy z Grónska >>>

 „Kvůli zvýšené konkurenci se muži chovali riskantněji, organizovali se do hord, potulovali se a loupili a unášeli ženy ze vzdálenějších regionů,“ uvedli vědci ve studii, kterou vydal časopis Evolution and Human Behaviour.

Mocní muži se k výpadům přidávali zpravidla jako vůdci, kteří část nákladů zafinancovali ze své kapsy s vidinou patřičné návratnosti investice. „Řada společností v historii akceptovala polygamii, některé z nich přetrvaly i do dnešních časů,“ dodal Mark Collard, jeden z členů výzkumného týmu ze Simon Fraser University v Kanadě.

Podle něj je tak nutné změnit nynější náhled na nájezdy Vikingů. „Ve své době to byl celkem normální způsob zajištění obživy,“ vysvětlil s tím, že ne každý Viking se nutně účastnil nájezdů.