Vily, které vybočily z řady

Beroun zažívá v posledních letech stavební horečku. Týdeník Sedmička vybral čtveřici nejzajímavějších domů, které lze na Berounsku najít.

Manželé Čillíkovi si vyhlédli k bydlení parcelu ve svahu na kraji Černína. Tvůrci ze studia HŠH architekti jim do ní „zapíchli“ dům, který vzbudil velkou vlnu pozdvižení jak u starousedlíků z Černína, tak u odborné veřejnosti. Růžovou vilu Hermínu, která vypadá jako dům z dětského snu.

„Klient vlastní obsáhlou filmotéku a projevil přání mít v domě prostor pro kvalitní videoprojekci. Kromě kinosálu v podzemí jsme jako bonus vymysleli kinosál v podlaží, kde je místo plátna skleněná stěna s výhledem do krajiny,“ řekl Jan Šépka, jeden z autorů vily Hermíny. Všichni společníci HŠH architekti: Petr Hájek, Tomáš Hradečný a Jan Šépka se loni po předání Hermíny do rukou majitelů osamostatnili.
Jedno je však jisté. Autoři avantgardních staveb v Berouně a okolí se shodli na tom, že projekty rýsovali s maximálním ohledem na přání a požadavky těch, kteří si je vybrali, zaplatili a kteří dnes v hotových domech bydlí.

V Černíně žijí na šikmé ploše, a to doslova. V interiéru vily Hermíny je rovná podlaha výjimkou. Šikmé plochy uvnitř kopírují svah, v němž dům stojí. „Celý interiér tvoří jakási spirála, která od suterénu až do podlaží supluje schodiště. Paní Čillíková tvrdí, že děti, které k nim přijdou na návštěvu, se tu cítí velmi jistě,“ říká jeden z autorů Hermíny Jan Šépka. Extravagantní vila dostala jméno po dceři manželů Čillíkových, která dnes chodí do školky ve Zdicích. „Hodnota toho domu nepřesahuje cenu třípokojového bytu v Praze. Máme na něj třicetiletou hypotéku. Z bytu v Praze jsme sem utekli loni v létě. Teď jsme na překrásném místě a máme více prostoru k životu,“ řekla třicetiletá Kristýna Čillíková, která na jaře přivede na svět dceři sourozence.

Zatímco Hermína je jedním z posledních projektů společnosti HŠH architekti, vila Pszczolka v Berouně byla jejich dílem z období počátků vzájemné spolupráce. Manželé Pszczolkovi se do rodinného kontejneru z panelů uprostřed zeleného trávníku nad Malým sídlištěm nastěhovali z Brna před šesti lety. A nelitují. „Jsme tu šťastní, dům má spoustu výhod. Kromě jiných také tu, že velká skleněná okna neumývám já, ale manžel,“ pochvalovala si šestatřicetiletá Irena Pszczolková, která vychovává třináctiletého Jakuba a devítiletou Lucku.
Na dohled od železobetonové vily Pszczolkových stojí dřevem pobitý dům velké rodiny Šillerových.
„První naše reakce byla, že je tento pozemek na tak objemný dům příliš malý,“ říká Klára Šillerová. Následovalo hledání jiného domova a nakonec návrat k původní variantě. Důležitá pro Šillerovi byla poloha, která je vhodná pro umístění ordinace, což byl také důvod pro zvětšení venkovních prostor o terasu nad garáží. „Jde nejen o prosté zvětšení obytných ploch, ale je tu krásný výhled, soukromí a odpolední slunce,“ řekl architekt Roman Koranda. Střecha terasy navíc slouží jako ledová plocha pro hokej. „To byl nápad tatínka Martina Šillera. Nechali jsme statika přepočítat únosnost ocelové konstrukce, a ta vyhověla. Pak už jen špunt, voda a dvě brány a kluzistě bylo hotovo,“ řekl dále Koranda. Dřevěná fasáda spolu se zelení pomáhá odlehčit objemnou hmotu domu. V tomto domě je důležitá veranda mezi samotným domem a garáží, která je hned u vstupu a zároveň přímo navazuje na obytný prostor, takže je optimální pro pobyt rodiny venku pod střechou a také pro pořádání i větších sešlostí s přáteli.
Dům manželů Homolových stojí na svahu nad Hypernovou v Králově Dvoře. „Homolovi bydlí vlastně v jedné polovině domu, druhou, totožnou část, jen otočenou zrcadlově, obývá jiná rodina,“ řekl autor Jaroslav Snopek. Vilu chystal pro potřeby své rodiny. Nakonec ji prodal, v těsné blízkosti dokončil druhý identický dvojdům a vedle chystá další dva.