Vinylová deska s housovou muzikou se v Hradci točí sedmnáct let
Membrány reproduktorů duní. Před roztančenými lidmi v klubu Event roste našponovaná zvuková stěna, aby se po chvíli rozsypala mezi tanečníky. Ti se nechávají unášet na melodických vlnách. Beaty buší jako srdce. Je pátek večer a za mixážním pultem stojí jednačtyřicetiletý Pavel Vorel, legendární královéhradecký DJ FUN.
S něhou pokládá na roztočený talíř gramofonu vinylovou desku a zkušeně srovnává její rychlost s deskou na druhém stroji. Byl prvním, kdo před lety v Hradci Králové začal mixovat muziku na kultovních gramofonech značky Technics.
„Na gramce jsem začal hrát poprvé v roce 1993. Tenkrát jsem pracoval v prvním východočeském rádiu Labe. Tam jsem se seznámil s klukem, který si říkal DJ Motýl. Měl vlastní Technicsi, ale nejdříve na ně hrál obyčejnou diskotékovou hudbu. Pak jsme objevili pražský klub Radost,“ vzpomíná Pavel Vorel na první seznámení s tehdejší českou housovou scénou.
„Hned na první akci jsem si od slavného DJ Igora Patakyho koupil vlastní vinylovou desku s housovou muzikou. Začala tak nová éra. Později jsem si v Hradci založil vlastní obchod,“ říká Vorel a poznamenává, že v počátcích publikum gramofony přijímalo s rozpaky. „Říkali si, že jsme snad spadli z višně, když hrajeme na zařízení, která patří do hudební prehistorie. Devadesátá léta přece symbolizuje CD, věřili, ale nakonec se z gramofonů stal skutečný fenomén, a nakonec i běžná součást místní hudební scény,“ vysvětluje Vorel.
Přestože největší oblibu si gramofony a vinylové desky v Hradci Králové získaly kolem roku 2000, i dnes ve městě na ně hrají desítky lidí. „Od největšího boomu na přelomu tisíciletí gramofony doslova zlidověly. Tak jako kdysi mnoho mladých lidí zakládalo kapely, které se snažily v kožených bundách s kovovými cvočky obšťastnit regionální publikum tvrdými kytarovými riffy.
Dnes se pro určitou skupinu stal symbolem gramofon. Ovšem od klasických vinylů se stále častěji ustupuje a většina lidí přechází na cédéčka, která pouštějí na podobných zařízeních, jako jsou gramofony,“ vysvětluje organizátor královéhradeckého hudebního Menu Zdeněk Konečný a poznamenává, že místní hudební produkce má nejen různou kvalitu, ale i pestré žánrové zaměření.
„DJing dnes částečně devalvoval, protože DJem může být každý. Mnoho lidí používá různé softwary, které již nevyžadují takovou zručnost a hudební sluch jako gramofony. Na druhou stranu vývoj neustrnul a lidé používají i kombinaci počítačových technologií s klasickými deskami. Některé hudební styly, které byly populární před deseti lety, jsou opět v undergroundu. Je potřeba rozlišovat mezi kvalitní produkcí a tím, když si chce někdo jen zapařit,“ upozorňuje Konečný.
Na přelomu tisíciletí se do Hradce Králové lidé sjížděli do klubu 2000, který založil právě DJ FUN. Do místního prostředí tak výrazně začali prostupovat hudební styly jako je house, electro, techno, drum´n´base, dubstep, jungle, grime nebo trance. Dnes se pravidelně pořádají taneční párty v klubu Event, v klubu Laputika a ve sklepích restaurace Danup.
Gramofony a soundsystémy muzikanti přes léto rozbalují i u místních písníků a na dalších otevřených místech. Zatímco z housu a techna se staly okrajové žánry, drum´n´base v královéhradeckém prostředí zlidověl a patří k rytmům, které doprovázejí akce místních mladých lidí.
„Ovšem nesmíme zapomínat, že vinylové desky mají pro mnoho lidí stejné kouzlo jako třeba staré knihy. Navzdory poplatnosti době stále hraji muziku postaru. Z finančních důvodů jsem přešel na CD, ale pořád s sebou vozím desky a pokaždé je nezapomenu pustit,“ říká DJ FUN.
Gramofon, svoboda a životní styl
„Mixuji hudbu z gramofonů. Desky pro mě mají neuvěřitelnou citovou hodnotu, protože spoustu vinylů není již možné nikde sehnat. Muzika, kterou hraji, je úzce propojena s životním stylem, který se nazývá freetekno. Základními atributy jsou svoboda, volnost, zábava a přátelé,“ vypráví osmadvacetiletý Petr Vyhnálek z Hradce Králové.
V hudebním prostředí je spíše znám jako Sonic, který přijíždí na akce ve svém obytném voze, kde má také veškeré vybavení včetně gramofonů.
Ve svém obytném voze žije v Malšovicích a patří k jedněm z mála posledních představitelů místního svobodného hudebního podzemí.
„Akce, kam jezdím, se jmenují Freeparty, kde nevystupují jednotlivci, ale skupiny přátel, kterým se říká Soundsystem. V létě hrajeme venku, ideálně na louce daleko od civilizace. V zimě převážně v klubech a opuštěných halách, říká Petr Vyhnálek, který na neziskových akcích hraje styl frenchcore.
„Je to tvrdší a rychlejší muzika. Představuje pro mě energii a dodává mi sílu. V obytném náklaďáku bydlím, protože mám rád volnost pohybu a ve volném čase mohu bydlet mezi kamarády, třeba přímo na Freeparty,“ vyzdvihuje Vyhnálek.
Podobně jako on jezdí se svým obytným autem i Lukáš Doubek, který vystupuje pod jménem DUB.
Před časem se z Hradce Králové přestěhoval do Pardubic.
Freetekno má kořeny v Anglii první poloviny devadesátých let. Jeho příznivci se snaží vytvořit protiváhu zábavnímu průmyslu a konzumují muziku, kterou zároveň sami vytváří.
„Při hraní lze mixovat muziku jiných tvůrců nebo vytvářet vlastní skladby. Mixujeme na gramofonech nebo s pomocí přehrávačů CD. Vlastní muziku tvoříme na zařízeních, které dokáží generovat nejrůznější zvuky, a ty pak v rytmech opakovat. Desky i mašinky, které tvoří muziku, mají pro hudebníky velkou hodnotu. Každý dělá, co umí. Naše akce jsou bez vstupného, sponzorů a všichni jsou si rovni,“ popisuje Vyhnálek.
Menu propojuje Hradec s Evropou
Thomas Alva Edison by se podivil, kdyby mu někdo tvrdil, že fonograf budou jednou muzikanti používat jako hudební nástroj. Později se gramofon, potomek Edisonova vynálezu, stal nejen oblíbeným reprodukčním zařízením, ale i hudebním nástrojem v rukou experimentálních umělců, kteří navíc používají stále více elektronily.
Nové progresivní proudy si získaly oblibu i v Hradci Králové.
„Ve svém obytném voze tady žije Petr Vyhnálek, uměleckým jménem Sonic, který vytváří muziku pomocí gramofonů nebo elektronických zařízení. Zajímavé jsou i další hradecké projekty. Kasta.theo, Selectone a prof. Neutrino rozhodně patří mezi ně. Vychází z elektronické muziky a vytváří kompaktní hudební a vizuální celky. Nepracují již s klasickým gramofonem, ale věnují se produkci metodou samplingu, tedy vrstvení a propojování hudebních pasáží, zvuků a terénních nahrávek,“ přibližuje hradeckou scénu Zdeněk Konečný.
Je organizátorem unikátního hudebního projektu Menu, který nemá v republice obdoby. Hradeckou hudební scénu propojuje se slovenským, polským i rakouským prostředím. Série klubových produkcí pod hlavičkou Menu má v Hradci čtyřletou tradici.
„Dáváme prostor okrajovým hudebním směrům a trendům s cílem obohatit hudební podvědomí. Současně přinášíme kvalitu do místního kulturního života,“ upozorňuje Konečný, který do města přilákal věhlasné uskupení Midi lidi nebo legendu českého hip hopu W.W.W.
Akce pořádá v klubu LaPutika, ve vědecké knihovně a pod širým nebem na schodech k pivovaru. Vystoupení patří i k open airu divadelního festivalu. Součástí místní scény je vynikající projekt Cold-Boy-Klan, který vychází z country, hip-hopu, electro-blues a dalších žánrů. V jejich vystoupení dochází k propojení elektronické muziky a klasických hudebních nástrojů.