Vítkovické UFO z Dolní oblasti odlétá do úplně nových časů

Nebyl to ani večírek, jako takový spíš odpoledníček. S horkým čajem, s ukázkou divadelní inscenace představení z ostravských hald a také s důležitými lidmi. To vše uvnitř starého plynojemu. Vítkovická Dolní oblast dostala půl miliardy korun z fondů Evropské unie a státního rozpočtu. Smlouvu o tom se zástupci Vítkovic přijel podepsat do Ostravy ministr kultury Václav Riedlbauch. Ještě před několika lety se vedly v Ostravě diskuze, zda by se celé stárnoucí a k výrobě nepotřebné ocelové město nemělo zbourat. Jeden čas, někdy koncem devadesátých let, kdy Vítkovice ještě byly státní, brousilo kolem této části městě podezřele mnoho chlapíků s dvojkoláky. Ale Dolní oblast vydržela. Loni byl komplex zapsán na seznam Evropského kulturního dědictví. A nyní se začne měnit.
„Nemyslím, že je dnešek pro mne dnem splněných přání. Nazvěme to raději vyvrcholením pětileté práce, kdy jsme diskutovali co vlastně s celou Dolní oblastí udělat. Peníze, které se nám podařilo získat, půjdou už konečně do stavby nové infrastruktury, do stavby nového města. A to je právě ten šťastný okamžik kdy jsme se dostali do fáze, že nebudeme v Dolní oblasti jenom bourat, ale konečně začínáme i tvořit,“ radoval se generální ředitel Vítkovic Jan Světlík.
Podívat se na slavnost přišel i Milan Kamas, muž který ve Vítkovicích pracuje od roku 1965. „Je úžasné, že se to tady bude rekonstruovat, a že to nepřijde do šrotu,“ oceňoval plány s Dolní oblastí. Na místních vysokých pecích Kamas pracoval ještě v roce 1998, kdy byly uhašeny. „Vysoké pece měly vždycky dobré výsledky a držely Vítkovice nad vodou. Vyráběly se tu speciální druhy oceli. Chápu, bylo zapotřebí ustoupit ekologii, ale je to smutné,“ přemýšlel zaměstnanec tentokrát v roli diváka.
Na pódiu zatím herci divadla Aréna zpívali staré písně ostravských alkoholiků obývajících v dobách první republiky zdejší haldy. „Každý synek z Brenpartyje nic něrobi, enem pije,“ neslo se vnitřkem starého plynojemu, který toho zažil už hodně včetně zásahu americké bomby v květnu 1945. „Je pravda, že se nás lidi mnohdy dívají divně, když jim říkám, co uděláme z plynojemu a ještě v něm zahrajeme uprostřed fabriky divadlo.Ale naštěstí lidé v Ostravě mají zvláštní smysl pro humor. Takže se takové věci tady dělat dají,“ konstatoval Světlík. Vítkovice a Třeboň Za půl miliardy korun se nebude spravovat jenom plynojem, ale i vysoká pec číslo jedna, která se stane velkou technickou naučnou stezkou. A také budova sousední energetické ústředny se má proměnit v muzeum, výukový prostor a laboratoře, kde budou získávat vědomosti studenti technických oborů.
„Projekt vnímám jako velký úspěch. Je obrovským darem pro Ostravu i pro Dolní oblast,“ řekla o plánech Naďa Goryzcková, generální ředitelka Národního památkového ústavu. Připomněla, že Dolní oblast je svojí velikostí vlastně unikátní. „V rámci ČR takto rozsáhlou industriální památku nemáme. V podstatě je jediná rozlohou srovnatelná technická památka, a tou je rybniční soustava na Třeboňsku.“
Zastaví nás jen 3.světová
Vítkovický ředitel Jan Světlík vylučuje, že by se projekt mohl zastavit tak, jak dnes stojí mnohé byť mnohem menší projekty v Ostravě. A také od Dolní oblasti nedaleká Karolina. „Tak zastavit se dá vždycky všechno. Ale já si myslím, že tento projekt už může zastavit snad jen třetí světová válka, nebo alespoň něco podobného. Jsem přesvědčen, že v Dolní oblasti jde o projekty, které se dokončí. Máme na tom veliký zájem. Už teď jsme do toho všeho investovali spoustu peněz, energie i času,“ brání se Světlík myšlence, že by stavaři a architekti mohli v Dolní oblasti o práci přijít.