Žebříčku žadatelů vévodí Spojené státy, jejichž oficiální intervence tvoří tří čtvrtiny z celkových 1157 žádostí, které Twitter v prvním pololetí obdržel. Informace Twitteru přitom nezahrnují žádosti v rámci tajných programů na sledování internetu. K těm žádná veřejná statistika neexistuje.
Celkem pětadvacítka zemí požadovala většinou základní informace, jako jsou e-mailové nebo IP adresy. Kromě Spojených států eviduje Twitter žádosti z Británie nebo Francie, případně Japonska.
Nejvýraznějším případem z nedávné doby je v této souvislosti francouzská žádost z února. Soud tehdy požádal Twitter o údaje k účtům, na nichž se objevily antisemitské výroky. Twitter nejprve odmítal informace poskytnout, pod hrozbou více než padesátimilionové pokuty se ale tlaku podvolil.