Vlaky ke sjezdovkám, uhlí bez zničené krajiny. Vize budoucnosti

Vlakem do Pece pod Sněžkou či Deštného v Orlických horách. Lodí z Děčína až k Hradci. Změní se vize v realitu?

V Královéhradeckém kraji čeká na uskutečnění řada zajímavých projektů. Podle některých by se během několika let mohlo začít stavět. Řada z nich se ale zřejmě nikdy neuskuteční.

Do Pece pod Sněžkou by během několika let mohl začít jezdit vlak. Větší část patnáctikilometrové cesty ze Svobody nad Úpou má vést tunelem. Z Pece by jednokolejka s třísetmetrovým převýšením mohla pokračovat ještě dál.

„Jde o několikátý projekt této železnice. Zatím chybějí peníze. Samotná stavba potrvá zhruba dva až tři roky. Uvažujeme také o prodloužení do Polska,“ řekl autor projektu Ivan Šír.

Podobným záměrem je železnice v Orlických horách, která by spojila všechna větší horská střediska.
Další výraznou dopravní stavbou budoucnosti je i tunel mezi Náchodem a Českou Skalicí, který by zkrátil cestu z Náchodska do Hradce Králové a Prahy.

„Jsou to projekty, které jsou stále živé, ale narážejí hlavně na nedostatek peněz,“ řekl krajský radní pro dopravu Josef Ješina.

Konkrétním a zároveň vzdáleným plánem je dálniční spojení s Polskem. S dovedením dálnice byť jen do Hradce Králové jsou ale potíže a otázkou je, kdy se česká část rychlostní silnice dostane k hraničnímu přechodu Královec a spojí se s cestou vedoucí z polského vnitrozemí.

„Poláci začnou stavět dálnici za dva roky. My nejsme ani u územního řízení,“ řekl Ješina. Na Žacléřsku a Svatoňovicku skončila těžba černého uhlí v roce 1994. Od té doby probíhá rekultivace a dnes je z dříve zničených míst opět zelená krajina. To se nezmění ani v případě, že se v severní části kraje začne uhlí opět těžit. „V současné době o tom neuvažujeme. Nevíme však, zda se třeba za dvacet či třicet let neobjeví nové technologie, které umožní se k těžbě vrátit. Mohlo by jít například o získání plynu nebo chemické zhodnocení uhlí v podzemí,“ uvedl Zdeněk Huňka ze státního podniku Východočeské uhelné doly – středisko Palivový kombinát Ústí.

K dlouhodobým plánům patří také splavnění Labe k Opatovicím nad Labem a dále do Jaroměře.
Prognóza rozvoje území kraje z roku 2002 počítá s možnosti, že by k Opatovicím jezdily lodě o délce až 110 metrů. Do Hradce Králové a Jaroměře by jezdily výletní lodě.

„Nechci to zatracovat, ale dokud se nebude v severních Čechách těžit více uhlí, nemá smysl, aby velké lodě k elektrárně do Opatovic jezdily,“ řekl Ješina. Reálnější je turistické spojení po řece z Hradce do Jaroměře a možná až na Kuks.

Zajímavou vizí je i vybudování obří rekreační oblasti mezi Hradcem a Pardubicemi. Stále těžené písníky asi patnáct kilometrů jižně od Hradce mezi Čeperkou, Stéblovou a Starými Ždánicemi by se totiž měly spojit ve velkou vodní plochu.

Turisty by mohly zajímat i obnovené lázně v Lázních Běloves v Náchodě. Jednání o návratu tradice čerpání minerální vody v posledních letech probíhají, avšak zatím bez konkrétního výsledku. Jedním z důvodů je chybějící investor, tedy opět otázka peněz.