Vojáci se vrátili bez bojového praporu

Klatovský logistický útvar dostal nový název. Na bojovou zástavu si musí ještě počkat.

Přišli si pro prapor, odcházeli jen s novým názvem. Poslední vojenská posádka v Plzeňském kraji, 142. prapor oprav v dragounských kasárnách v Klatovech, měla dostat den po státním svátku, 29. října, bojovou zástavu. Po některých změnách však získala zatím jen název Klatovských dragounů. Název propůjčil klatovskému útvaru prezident republiky Václav Klaus. O tom, že jednotka prapor na slavnosti nedostane, se vojáci dozvěděli na poslední chvíli. Veřejnost, která ceremoniálu přihlížela, proto do posledních chvil čekala na předání bojové zástavy. Někteří dokonce s napětím očekávali příjezd prezidenta republiky. Ani jednoho se nakonec nedočkali.

Prapor ještě ne

„Ministr obrany se rozhodl vytvořit komisi pro udělování bojových praporů. Teprve podle výsledků práce této komise rozhodne, u kterých útvarů navrhne prezidentovi republiky udělení bojového praporu,“ tvrdí mluvčí ministerstva Jan Pejšek.

Kdy zástavu jednotka slavnostně dostane, nikdo neupřesnil. O udělení bojového praporu usilovala klatovská posádka několik let. Letos prezident republiky jeho propůjčení podepsal. A jako nejvyšší velitel ozbrojených složek může prapor předat. Prezident republiky propůjčil praporu čestný název „Klatovských dragounů“ u příležitosti 91. výročí vzniku samostatného československého státu. Stuhu s čestným názvem předal veliteli 142. praporu oprav podplukovníku Róbertu Sdurkovi první zástupce náčelníka Generálního štábu Armády ČR generálmajor Josef Prokš, který ve svém slavnostním proslovu mimo jiné řekl: „Přebíráte tím na sebe velký morální závazek – plnit všechny své úkoly a povinnosti ve vysoké kvalitě a dostát historickému odkazu svých předchůdců v jezdeckých vojenských útvarech.“

Generálmajor Josef Prokš poté společně se starostou města Rudolfem Salvetrem a velitelem 142. praporu oprav podplukovníkem Róbertem Sdurkem předali příslušníkům praporu resortní vyznamenání ministra obrany Za službu v ozbrojených silách ČR. „K otázce udělení praporu se zatím nebudeme vyjadřovat. To je v kompetenci ministerstva obrany,“ uvedl mluvčí klatovského útvaru Josef Soutner. Historie 142. praporu oprav v dragounských kasárnách se datuje do roku 1950. Vybavení zdejších dílen umožňuje střední i generální opravy techniky z výzbroje Armády České republiky. V areálu je také uloženo velké množství nedotknutelných armádních zásob. Díky působení praporu našlo v Klatovech práci čtyři sta lidí.

Na útvar jsou hrdí

„Pro vojáky je to významný signál k další práci nejen ve městě, ale i v misích, kterých se klatovský útvar účastní. Málokterý civilista si dokáže představit, jakou významnou úlohu hraje v takovém případě právě logistická jednotka,“ míní starosta Klatov Rudolf Salvetr.

Ve všech městech Plzeňského kraje, kde v minulosti armáda působila, jsou už dnes jen pozůstatky vojenské historie. Ve spoustě bývalých vojenských areálů, jako jsou třeba Janovice, už dnes vznikají soukromé podniky a nikdo už by zde nehledal vojenskou techniku.

„Redukce některých míst byla možná důležitá, ale my jsme rádi, že máme v Klatovech jako v posledním městě Plzeňska profesionální vojenský útvar,“ říká starosta. Ještě před rokem 1989 byla v Klatovech tři kasárna. Jedna v Plánické ulici, kde z bývalého vojenského nástupiště vzniklo Erbenovo náměstí, a druhá na náměstí hned vedle radnice, kde je dnes městská knihovna. „V Klatovech jsem sloužil v padesátých letech a čtvrteční oslavy jsem si nenechal ujít, i když už armáda vypadá jinak než za mého mládí,“ vzpomíná Václav Mašek.