Volání hor -mezi marketingem a stavební kulturou

O přízeň turistů soupeří v Alpách tisíce horských středisek. Některá z nich si zachovávají svou tradiční identitu, typickou alpskou architekturu, v jiných se prosadily trendy moderního turismu.

Prvními projekty, které vytlačily travestie horských boud v neorustikálním stylu, byly designérské hotely. Pak následovaly inovativní projekty v oblasti staveb pro zimní sporty, mezi nimi řada důmyslně vyprojektovaných lanovek. První na sebe upozornil Innsbruck. Skokanský můstek na kopci Bergisel světoznámé britské architektky Zahy Hadidové, držitelky Pritzkerovy ceny za architekturu, vzbudil obrovské nadšení a brzy se stal skutečným symbolem města.

Hlavním výběrovým kritériem, které Zaha Hadid bez výhrad splnila a co se jí podařilo s neskutečným citem, bylo sladění formy vysoce specializovaného sportovního zařízení s veřejně přístupnými prostorami vyhlídkové terasy a kavárny. Hlavním požadavkem města Innsbruck byla totiž urbanizace krajiny a vzbuzení zájmu široké veřejnosti o okolí metropole Tyrolska. Radnice chtěla, aby byl Bergisel vtažen do města a jeho veřejného dění. A to se podle všeho povedlo.

#####Architektonický skvost

V loňském roce přibyl další architektonický skvost: pozemní lanová dráha „Hungerburgbahn“, kterou Hadid vyprojektovala ve spolupráci s rakouskými partnery. Nová pozemní lanová dráha nahradila sto let starou, památkově chráněnou dráhu, která dosloužila a jejíž provoz byl před dvěma roky ukončen. Lanovka spojuje předměstí Innsbrucku Hungerburg s centrem města. Hungerburg je oblíbený výletní cíl již od začátku minulého století. Leží v nadmořské výšce 868 metrů a nabízí výhled přes celé široké údolí Inntal. Nová pozemní dráha se prezentuje v chladném pohledovém betonu a skle. Stěny jsou z masivního betonu, natřené a hladké jako úhoř. Nad nimi se vznáší střecha z bílého skla. Střechy jednotlivých stanic dráhy mají připomínat ledovou a sněhovou krajinu. Všechny stanice působí futuristicky a nekonvenčně a připomínají „tekoucí ledovce“. Každá stanice má svou vlastní topografii, nadmořskou výšku, a proto i unikátní koncept a je velmi citlivě zasazena do svého prostředí. Hungerburgbahn je více než architektonický příspěvek, je to důležitý veřejný dopravní prostředek. Poprvé je možné vyrazit přímo z vnitřního města - zastávka Kongress se nachází pět minut pěší chůze od „Zlaté střechy“ (symbol Innsbrucku na hlavním náměstí v historickém centru) - do blízké rekreační a lyžařské oblasti Innsbrucku.

Od uvedení do provozu sbírá innsbrucká lanová dráha jednu cenu za druhou.

V Barceloně u příležitosti světového architektonického festivalu „World Architecture Festival“ zvítězil projekt v subkategorii „Transport“. Porotu přesvědčila především inovativnost a technicky vysoce náročná konstrukce. První sekce lanové dráhy Hungerburg posbírala rovněž další významné architektonické ceny: evropskou architektonickou cenu RIBA (Royal Institute of British Architects) a byla nominována pro mezinárodní Stirlingovu cenu.

#####Horské lanovky přitahují turisty

Společnosti provozující lanové dráhy dnes představují nejdůležitější odvětví turismu v Alpách. Od samotného počátku byly vždy stavěny před největší výzvy, na jedné straně jako průkopníci při zpřístupňování světa hor a na druhé straně při realizaci nejkrkolomnějších technických řešení. Musely stále dokazovat svou kompetenci a inovační sílu, kterou čerpaly z praxe. Zpočátku byl hlavní úkol jasný: přepravit co nejvíce osob a co nejrychleji k vrcholům hor. Pozornost byla věnována především technickému vybavení, jako jsou pohony, lana, kabiny a podpěry. Stavitelé se většinou omezovali na čistě účelové stavby. Teprve později -v průběhu 80. let minulého století - začalo hrát stále důležitější roli architektonické ztvárnění a estetika všech provozních objektů, ať údolních či horních stanic nebo kabin samotných. Stavění v Alpách není jen klimatická a technická výzva přírody a jejích sil, která může vést k nezvyklým výsledkům, ale i výzva kulturní. Je to vždy více než pouhé funkční ztvárnění stavebního díla - je to současně věrný obraz společnosti a jejího ducha doby. Lanová dráha horský zážitek radikálně zmodernizovala a současně i zpopularizovala, což bylo současně i argumentem pro veřejné zájmy, které byly později spojovány se stavbou dalších lanovek. Moderní turistika byla na světě. Mezi všemi dopravními prostředky, které má cestovní ruch k dispozici, zaujaly najednou lanové dráhy klíčovou pozici, protože bez lanovek by byl cestovní ruch v Alpách nepředstavitelný.

Tak se lanovky staly klíčovým průmyslovým odvětvím v horách, případně „motorem zimního byznysu“ v Alpách.

#####Důmyslná architektura

Podobně expresivně jako lanová dráha od Zahy Hadid působí údolní stanice lanovky Galzigbahn ve známém rakouském zimním středisku Svatý Anton. Jako divoký plaz číhá v údolí a vyplivuje tmavomodré gondoly jednu po druhé. Stavba je dílem rakouského architektonického ateliéru „driendl*architects“. Forma dolní stanice lanovky zbavená každé architektonické zbytečnosti vyrůstá bezprostředně z její funkce (přeprava). Nová lanovka využívá speciálně vyvinutý vertikální oběžný systém, který tvoří východisko pro dynamickou architekturu. Gondoly připlouvají ze svahu do budovy a dále jsou pomocí obrovského kola vedeny dolů, kde je pasažérovi umožněn nástup a výstup na úrovni terénu. Poté se kabina krouživými pohyby opět vznese do protisměru a pluje nad střechami domů k vrcholu Galzig.

Rytmizované vedení světla podporuje dynamický prostorový zážitek: pasažér nastupuje v zastíněném nástupním prostoru prosvětlené haly a stává se svědkem úžasné technické hry přijíždějících a odjíždějících gondol. Stanice je prosklená, takže důmyslná hra techniky je viditelná i navenek. Náklady na celou lanovku činily 22 milionů eur, samotná dolní stanice přišla na čtyři miliony eur.

#####Golden Jet - dvě lanovky z jedné stanice

Něco podobného lze vidět ve štýrském Schladmingu. Mezi dvěma lyžařskými areály, Planai a Wurzelalm, byla postavena nová údolní stanice, z níž vyjíždějí sedačkové lanovky na obě strany. Dříve tu byly dvě, naprosto nevzhledné prastaré sedačky, mezi kterými žádné propojení nebylo.

Architektonický pár Hofrichter a Ritter byl vyzván, aby obě lanovky zrevitalizoval. Skvěle se to dotyčným podařilo. Obě lanovky umístili pod jeden obloukovitý paraván ze skla, pod kterým je usazena veškerá technika. „Celý objekt obou sedačkových lanovek byl nazván ,Golden Jet‘ a přitahuje lyžaře daleko více než dvě bývalé pomalé dvousedačky,“ hodnotí stavbu šéf lanových drah „Planai-Hochwurzen“. I zde dokázali architekti, že architektura má své místo i v Alpách. Náklady celého objektu dosáhly 11 milionů eur, údolní stanice přišla na 1,8 milionů. Tradiční model by určitě nepřišel o moc levněji. Nelze přehlédnout, jak nový trend mění vysokohorské terény - především v hmotnostní kategorii na „light“. Ať jsou to ocelové sloupy, převody a kabiny - všude dominují lehké konstrukce, ocel, sklo a hliník. Dokonce ani tyrolská atrakce v Samnaunu -dvojposchoďová lanovka „Twinliner“, nepůsobí jako mamut. Přestože má „jumbo-proporce“, pojme až 180 lidí na dvou podlažích, působí její konstrukce docela elegantně.

#####Top Mountain Star

Na konci údolí Ötztal, ve středisku v Obergurgl-Hochgurgl, úplně nahoře, více než 3000 metrů nad mořem, nad vrcholkem Wurmkogel trůní na úzkém horském hřebeni kouzelná vyhlídková restaurace „Top Mountain Star“ - prosklená panoramatická restaurace ke koukání, pobývání a vychutnávání. Tady nahoře člověk objeví nové obzory a i nové, nečekané architektonické atrakce, ke kterým „Top Mountain Star“ určitě patří.

Co všední den jednoduše nenabízí, to vše nabízejí hory. Vyhlídková restaurace„Top Mountain Star“ takovou inscenací je: při pěkném počasí je její prosklená fasáda celá otevřená a příroda se tak prolíná s interiérem. To vše nahoře uzavírá kopule ze skla a ocelových nosníků, které připomínají paprsky zářící hvězdy. Stavba překvapující čistoty, redukovaná na podstatné, postavená z přírodních materiálů - kovu, dřeva a skla.

Vyvrcholením je terasa, která obepíná celý objekt a nabízí 360stupňové panorama včetně podrobného označení hor vyrytého na zábradlí, které je z toho či onoho místa vidět.