Každé větší město se pyšní desítkami pasáží. Potemnělými místy s kavárnami a obchody, která lidem s fantazií odkrývají nejedno tajemství. I Brno má svoje pasáže, ale k spočítání těch skutečných, které žijí vlastním životem a nejsou jen zastřešenou spojnicí mezi dvěma ulicemi, stačí prsty jedné ruky.
„Z hlediska architektury pasáž původně označovala průchod mezi ulicemi. Postupem se funkčně pozměnila a pasáže ožily obchody, kiny a divadly,“ říká Alois Nový, vedoucí ústavu architektury stavební fakulty. Pasáže se k nám dostaly většinou z Francie a Itálie a jejich důvod byl jasný. Udělat z nakupování pohodlnou záležitost. „Pasáže tak byly vlastně původně krytými trhy, později se v nich začala budovat i divadla a kina,“ dodává Nový.
Duch funkcionalismu
V Brně se pasáže hojně rozšířily především v období funkcionalismu a nejzdařilejším počinem dodnes zůstává Alfa pasáž.
„V současnosti máme v Brně řadu dalších staveb, které čerpají z tohoto architektonického prvku pasáže,“ zmiňuje profesor Nový četná nákupní centra a dodává: „Podívejme se na Vaňkovku. Není jen samostatným domem, její uspořádání vytváří kříž, který navazuje na okolní ulice. Plní tedy i funkci moderní pasáže,“ míní Nový.
Podobnou pasáží současného střihu je i Rozkvět, dům Pánů z Lipé, Velký Špalíček a mnohé další. Všechny spojuje množství obchodů i obchůdků, kaváren i restaurací. Ne každá má však kouzlo a atmosféru.
Alfa: funkce i kouzlo
Asi nejvýraznější brněnskou pasáží je bezesporu Alfa. Tato dvoupatrová funkcionalistická členitá stavba propojuje ulici Jánskou, Poštovskou a náměstí Svobody. Najdeme zde množství obchodů a obchůdků, čokoládovnu, dvě kavárny a také divadlo. „Alfa je nejlépe fungující brněnská pasáž. Díky majiteli, který si pečlivě vybírá své nájemníky,“ říká architekt Oldřich Rujbr.
Potvrzuje tím to, že žádná z dalších brněnských pasáží nemá takovou oblibu. Pro zájemce je tohle místo docela lukrativní.
V současnosti tu najdeme na sedmnáct obchodů, dvě kavárny, jeden hudební klub a divadlo. A čím si získala oblibu? „Nejdůležitějším prvkem v pasáži jsou vedle obchodů právě místa, která slouží lidem k zábavě. Kvalitní kavárny, kde se lidé setkávají,“ dodává Rujbr.
A to Alfa má jak hudební klub Metro, designové Café Alfa, tak undergroundovou kavárnu Švanda, která funguje i jako klub HaDivadla.
Televizní pasáž Typos Pasáž spojující ulici Běhounskou a Moravské náměstí z jedné poloviny zaplňuje sídlo brněnského studia České televize. Z druhé strany, tedy u východu na ulici Běhounská, neskýtá na první pohled nic extra lákavého. Nevypadá příliš vábně, je v ní trafika, pár menších obchodů a vzadu hudební klub. Atmosféru doplňují herny, které zaujmou gamblery a zájemce o zasmrádlé přítmí. Tedy nepříliš atraktivní místo k nočním procházkám.
„Mám tady ten obchůdek teprve čtrnáct dní, ale dlouho jsem tu bydlela, takže vím, že večer je to tu rušnější. Incident jsem tu nikdy nezažila,“ vypráví Adéla Maláčová, majitelka obchodu s dětským oblečením. Ten si tady otevřela proto, že je tu nižší nájem než v nových obchodních pasážích. Pasáž slouží z velké části jako sídlo brněnské České televize. Ta v Brně vysílá již jedenapadesát let. Do prostor bývalého kabaretního divadla v paláci Typos z ulice Jezuitské se televize stěhovala v roce 1960, vysílat začala už o rok později.
Ostuda politiků: Jalta
Jedna z nejznámějších a nejstarších brněnských pasáží je už několik let zavřená. Důvodem je patrně „nejkontroverznější obchod století“, který má na svědomí někdejší vedení radnice. Zastupitelé se v roce 2004 rozhodli budovu Jalty koupit, vyfoukl jim ji ale podnikatel Miroslav Lekeš. Tehdejšímu majiteli Jalty totiž nabídl o milion více než město. Vedení Brna nakonec Jaltu od Lekeše získalo za několik měsíců za cenu o více než deset milionů vyšší. Podnikatel ale za budovu s porušenou statikou nechtěl peníze, avšak lukrativní pozemky v Masarykově čtvrti. Ty město podle realitních makléřů navíc směnilo výrazně pod cenou.
Nakonec vyšlo najevo, že by oprava pasáže vyšla na stamiliony a současné vedení radnice se ji proto marně snaží prodat. Nyní uvažuje o tom, že Jaltu zkusí rozprodat po částech.
„Jalta je dnes nejen jako pasáž zcela mrtvá. Pasáže vznikaly s nějakým úmyslem, většinou zde bylo kino nebo kabaret, Jalta je ale několik let prázdná,“ popisuje Rujbr. Před nedávnou dobou se odstěhoval poslední nájemník – obchod s designovými bytovými doplňky – a Jalta zeje prázdnotou.
Beta: pasáž, či podchod?
V západní části náměstí Svobody je v dnešní budově Komerční banky pasáž s názvem Beta, která víc než co jiného připomíná široký tunel. „Její nepříliš vydařená architektonická podoba se podepsala i na její funkčnosti. Dvě ulice sice spojuje, ale v dnešní době bychom ji spíš nazvali průchodem než pasáží,“ vysvětluje Rujbr.
Jsou tu jedině jídelna, bankomaty a poměrně často se měnící obchody. Život se v ní křísí ještě vinárna, obchod s italským zbožím a sushi bar. Časté posedávání žebráků a opilců ale dělá z Beta pasáže spíše průchod, ve kterém se většina lidí příliš nezdržuje.
CO JE TO PASÁŽ
• Pasáž označuje architektonický prvek pocházející z osmnáctého století z Francie.
• Odtud i název – passage neboli průchod.
• Na českém území vznikaly ve dvacátém století.
• Důvodem bylo zpříjemnění obchodování a krytí trhů před nepřízní počasí.
• Později pasáže vznikaly pro účely divadel, kabaretů a kinosálů.
• Pasáže obvykle mají prosklenou střechu, několik podlaží.
• V současnosti se výrazně rozšiřují pro účely nákupních center.
