Vybíráme nejdůležitější vědecké milníky roku 2011

Vybíráme nejdůležitější vědecké milníky roku 2011

Vybíráme nejdůležitější vědecké milníky roku 2011

Rok 2011 byl opět bohatý na různé novinky z oblasti vědy. Vybrali jsme ty důležité a zajímavé, které v budoucnu pravděpodobně ovlivní náš život.

Tak jako každý rok, i tento byl naplněn nejrůznějšími objevy ze všech možných oblastí vědy a techniky. Některé nelze jednoznačně označit jako důležitější než jiné, protože souvislosti mohou být mnohem větší i u malých objevů. Přesto jsme vybrali několik milníků, které tento rok reprezentují.

IBM Watson

Několikaleté snažení mnoha inženýrů, vědců a programátorů z IBM se dočkalo svého úspěchu. Podařilo se vytvořit učící se software, respektive počítač Watson, který dokáže pochopit otázku a odpovědět na ni. Zvítězil proti člověku ve hře Riskuj, která byla doposud pro jakýkoli počítač nedosažitelná. K poražení člověka stačil hardware s výkonem kolem 80 TFLOPS, což je vzhledem k výkonu současných superpočítačů (10 PFLOPS) skutečně málo.

Superpočítač Watson rozumí a odpovídáSuperpočítač Watson rozumí a odpovídáSuperpočítač Watson rozumí a odpovídá

I když se jedná o relativně jednoduchou disciplínu, vývoj v této oblasti umožní budoucí systémy naučit různým specializacím. Nyní se již testuje zdravotnictví, na řadu přijde ale i právní oblast a další segmenty, u kterých jsou důležité informace, jejich analýza a nalezení správné odpovědi. Brzy bychom se také měli dočkat postupného přerodu do „velmi blízké inteligence“, například v mobilním zařízení.

Levnější vodíkové palivové články

Apple si nedávno patentoval způsob využití palivových článků na bázi vodíku pro mobilní zařízení, jako jsou notebooky nebo chytré telefony. Tento rok totiž vědci z Los Alamos National Laboratory představili systém palivových článků bez nutnosti použití drahých prvků, jako je například platina. Výrobní cena se tak rázem mohla dvojnásobně až trojnásobně snížit. Palivové články přeměňují vodík a kyslík na elektrickou energii, odpadem je pak pouze voda.

První kvantový počítač v prodeji

Richard Feynman kdysi řekl, že pokud chceme efektivně simulovat okolní svět, který pracuje na kvantových principech, je k tomu nutné mít i kvantový počítač. Proto se o kvantových počítačích hovoří jako o budoucnosti, byť vzdálené.

V polovině tohoto roku byl přestaven první komerčně dostupný kvantový počítač D-Wave One s 128qubitovým procesorem. Jeho cena – deset milionů dolarů – je zatím samozřejmě vysoká a procesor, který je složen ze supravodivých materiálů, je nutné chladit tekutým héliem.

Kvantový počítač Rainier pracuje se 128 stavy současněKvantový počítač Rainier pracuje se 128 stavy současněKvantový počítač Rainier pracuje se 128 stavy současně

Rekordní magnetické pole

Vědcům z národní laboratoře Los Alamos se podařilo překonat rekord v oblasti síly magnetického pole. Nový rekord činí 97,4 tesla, což je přibližně stokrát více než u běžných magnetů používaných na smetištích a třicetkrát více než u skenerů MRI. Dalším cílem konkurenčních týmů z celého světa bude pokořit hranici 100 tesla a především zkoumat vliv takto silného magnetického pole na různé látky a jevy.

Konec raketoplánů a nový robot míří na Mars

NASA oficiálně ukončila třicetiletou éru letů raketoplánů s lidskou posádkou do vesmíru. Provázela mnoho technologických objevů. Americké astronauty ale bude na ISS dopravovat ruský Sojuz, takže se rozhodně nejedná o definitivní konec letů člověka do vesmíru.

Na Mars ale již v této době míří nové robotické vozítko Curiosity, které je mnohem pokročilejší, než starší modely, které se už na Mars dostaly. K dispozici by měly být podrobnější a přesnější údaje, včetně trojrozměrných fotografií s vysokým rozlišením.

Na videu můžete vidět připravovaný průběh mise s přistáním, dočkat bychom se měli v létě roku 2012

Na Zemi je sedm miliard lidí

Počet lidí na naší planetě tento rok překonal číslovku sedm miliard. Pro poslední miliardu přitom stačilo pouze 12 let, zatímco pro překonání první miliardy přitom lidstvo potřebovalo neuvěřitelných 72 tisíc roků.

V moderních civilizacích sice dochází ke zpomalení růstu. Přeseto bychom se osmi miliard lidí na Zemi mohli dočkat už kolem roku 2020.

Higgsův boson a proklatě rychlá neutrina

Velký hadronový urychlovač neboli LHC zatím stále nepotvrdil existenci elementární částice Higgsův boson. Ta by dle standardního modelu měla mít klíčovou roli v původu hmotnosti ostatních částic. Snad se brzy dočkáme, její potvrzení může znamenat další posun v oblasti těch nejmenších dějů hmoty.

Vědci z experimentu OPERA letos změřili, že některá neutrina dorazila do detektoru o desítky nanosekund dříve než světlo, respektive fotony. Vědci jsou však se závěry – i přes druhé měření – stále spíše opatrní, nezbývá tak čekat, až testy na jiných přístrojích prověří další týmy. Během několika let se přesvědčíme, zda v oblasti fyziky nastane významná změna či nikoli.

Revoluce díky technologiím

Toto téma se od jiných trochu liší, ale současně s nimi má hodně společného. Letošní převraty v Egyptě a dalších místech silně využívaly internet a moderní sociální služby. Ty dokážou velmi rychle předat informace po celém světě a každému, kdo je připojen.

Na výsluní byl především Twitter, který umožnil domlouvat demonstrace a informovat o situaci, což nedokázaly ani běžné mediální prostředky. Internet coby jedna z nejdůležitějších technologií už je tak prorostlá napříč ekonomikou všech států, že ho již nelze vypnout. To znamená světlé zítřky pro utlačované a postupný konec diktátorům.

Pouze malý výběr

Událostí v oblasti vědy a techniky bylo pochopitelně mnohem více, není dne, kdy by se neobjevily nové experimenty a zjištění ze všech oblastí zkoumání.