Vydrží si telefonovat dvě hodiny

Petr Štěpán, leader kapely XIII. století, čekal patnáct let, než požádal o ruku Lenku Schreiberovou, herečku Horáckého divadla. Manželi jsou teprve necelý rok. „Všichni mi říkali, že po patnácti letech bych už mohl vědět, jak Lenka vaří, tak jsem se jí v červnu minulého roku zeptal, jestli si mě vezme. Vaří totiž výborně,“ směje se Štěpán.

Původně plánovali jen dovolenou na řecký ostrov Zakynthos, ale Štěpána napadlo, že když už někam poletí, co kdyby to vzali jako svatební cestu. „Řekl jsem jí to ve Vodním ráji. Lenka chvilku lapala po dechu, ale nakonec souhlasila,“ dodává hudebník.

Svůj záměr objasnil své budoucí manželce ve středu 9. června. V pátek 18. už měli obřad v malé gotické kapli na jihlavské radnici.

„Lenka si odskočila na chvilku ze zkoušky v divadle. V jedenáct hodin začal obřad, za půl hodiny byl konec. Já jsem nasedl do auta, které mě odvezlo na natáčení do televize do Prahy a Lenka se zase vrátila do divadla zkoušet Hlavu XXII,“ vzpomíná Štěpán.

Oba byli nadšení ze svatby bez starostí. Hlavu si nedělali ani ze slavnostního oblečení, na radnici dorazili v tričku a v riflích, celí v černém. Rodičům a nejbližším kamarádům se pochlubili svým nečekaným životním krokem až týden po obřadu.

Byli s ním spokojeni. Nemají ani snubní prstýnky ani stejné příjmení. Za peníze, které by dali za hostinu a prstýnky, jeli radši na dovolenou.

Legenda o krysaři

„Věřím na to, že jméno má svoji vibraci. A tím, že žena přijme jiné jméno, mění se i její identita. Proto jsme se dohodli, že si každý necháme své příjmení,“ podotýká Štěpán.

Se Schreiberovou se seznámil v Horáckém divadle při zkoušení Legendy o krysaři, do které dělal muziku a hrál postavu Ďábla. Na setkání s budoucí manželkou si pamatuje dodnes. „Lenka byla zvláštní. Byla tichá a seděla v koutku. To přitáhlo moji pozornost. Oslovila mě nějakou vnitřní aurou,“ vybavuje si muzikant.

Vzhledem k jejich profesím někdy bojují s časem a nevidí se příliš často. Když je jeden bez druhého, je jim smutno stejně jako na začátku vztahu. „Když nejsme spolu, často si píšeme a voláme. Spíš si voláme, klidně i dvě hodiny v kuse. Musíme si honem říct, co se za tu dobu stalo,“ říká Štěpán.

Na představení a vystoupení toho druhého chodí rádi. Když mají oba volno, zajedou si na nějaký koncert a často vyrážejí na výlet do Vídně, která oba umělce uchvátila.

Jejich společným uměleckým dílem je nedávno vydaná Zpovědnice. Básně a povídky, jejichž autorem je Petr Štěpán, doplňují černobílé fotografie Lenky Schreiberové.