Říkají si planespotteři. Postávají za ploty letišť a snaží se pořídit co nejlepší snímky okřídlených strojů. V Česku jsou takových nadšenců stovky.
Ke své vášni potřebují dobrý fotoaparát, bezmezné nadšení a toleranci nejbližších.
„Poslední dobou jsem byl na letištích často, radši si dám už trochu pauzu,“ říká s úsměvem pojišťovací agent Robert Kolek. Letadla miluje od dětství a fotí je už zhruba čtyři roky.
Rodina ale musela opět stranou. Na začátku dubna se na Ruzyni objevila letadla s americkým a ruským prezidentem Barackem Obamou a Dmitrijem Medveděvem.
Jen to světlo…
Fotky Iljušinu 96-300 a Boeingu 747 označovaného jako Air Force One jsou hodně cenné úlovky, někdy i splněné sny.
Na louce u Dobrovíze, hned u letiště, číhají na prvního ze státníků stovky lidí. Ruský speciál měl na ranvej 06 dosednout ve středu ve čtvrt na osm večer. Medveděvův program ale nabral zpoždění a světla rychle ubývá. „Je to škoda, bude se špatně fotit,“ říká další nadšenec Michal Žilka.
Ruch v mraveništi milovníků letadel neustává. Asi desetičlenná skupina, která se zná z diskusních fór na specializovaných stránkách, se dobře baví. Kouří vodní dýmku nebo mávají z recese ruskou vlaječkou. Fotografují a komentují přílet každého stroje. Na zvláštním přijímači sledují komunikaci mezi letadly a naváděcí věží.
„Není to nic protizákonného. S přístrojem můžeme jen poslouchat, ne vysílat. V Praze ho pořídíte za necelé dva tisíce,“ vysvětluje Kolek.
Návštěva z Lucemburska
V půl osmé přichází zpráva, že prezident vyrazil. „Ulovit“ si ho přijeli i dva Lucemburčané. „V Praze jsme na tři dny a měli jsme štěstí, že se tu zrovna koná summit,“ pochvaluje si Jerome Krier, který se planespottingu věnuje už dvacet let. „Jen nás mrzí, že už zítra odjíždíme a neuvidíme přílet Baracka Obamy,“ dodává Krier.
Lidé na pláni doufají, že Medveděv nakonec nepřistane na protilehlé straně letiště, kam z louky není vidět. Mnozí čekají od časného odpoledne a statečně snášejí klesání rtuti k nule.
Překvapení se naštěstí nekoná. „Jde na finále,“ ohlašují promrzlí nadšenci pět minut po osmé večer Medveděvův stroj. Majestátní, s ruskou trikolórou na boku.
Objektivy se snaží srovnat s nedostatkem světla. Někteří to ale vzdali rovnou. „Ani jsem nefotil,“ podotýká trochu zklamaně Jiří Ehrenberger.
Fantastická fotka
Druhý vrchol přichází ve čtvrtek ráno. Přilétá Barack Obama. „Vzal jsem si dokonce dovolenou, abych jeho letadlo viděl a vyfotil,“ líčí Michal Žilka. Prezidentský speciál vyhlíží na velké hromadě zeminy u silnice na Slaný.
Znalci poměrů tuší, že přiletí z opačné strany než ruský iljušin. „Na tuhle chvíli se připravuji roky, hlavně to nezkazit,“ ozývá se ze stále nervoznějšího klubka nadšenců. Všichni vědí, že na pořízení dobrého snímku budou mít jen chvilku.
Pět minut po deváté nastává takzvaný motorový klid. Letadla stojí, neodlétají ani nepřistávají. O deset minut později se na obzoru objeví křídla s rozpětím šedesát metrů. Není pochyb, co přilétá.
Překřikování střídá posvátné ticho a soustředění na co nejlepší fotku. Za několik okamžiků mizí obr z dohledu. Lovci letadel si nadšeně ukazují, jak Air Force One zachytili. „Fotka mi vyšla fantasticky,“ raduje se Robert Kolek.
