Hranice/ Zbourání hranické šibenice nařídil v roce 1784 císař Josef II., který požadoval zrušení popravišť ve městech bez hrdelního práva. Dnes připomíná místo poprav jen informační tabule. Přitom ještě ve čtyřicátých letech 20. století nacházeli lidé v místě popraviště kosti těch, kteří zemřeli rukou kata.
Co bylo s člověkem, kterého tehdejší městští radní odsoudili k smrti? Jeho cesta začínala mučením a vyvoláváním viny na pranýři na hranickém náměstí za hojné účasti obyvatel. Průvod s odsouzeným se pak vydal k jednoduché dřevěné šibenici v ulici Pod Lipami. Ta se dočkala v roce 1693 modernizace. Místní tam na vysokém zděném pódiu postavili šibenici pro oběšení více zločinců, aby popravu mohl sledovat větší počet lidí. „Často vrchnost poddané na popravu nahnala, aby to pro ně bylo odstrašujícím příkladem,“ vysvětlila ředitelka hranického Muzea a galerie Hana Svobodová.
Po šedesáti letech přestala vylepšená šibenice sloužit. V roce 1753 připravila Hranice o hrdelní právo Marie Terezie a v roce 1784 museli místní popraviště zbourat.
Vylepšená šibenice sloužila v Hranicích šedesát let
Před 225 lety zmizela z dnešní ulice Pod Lipami v Hranicích šibenice. Časy, kde městští radní rozhodovali o životě a smrti obyvatel města, připomíná dnes jen informační tabule.
