Vynálezy z Karlovarska: Protipožární dveře, ale i bageta

Zlepšováky nám usnadňují život, mnohé nás i baví. Sedmička vypátrala, jaké věci vynalézají lidé na Karlovarsku.

„A nic jiného nemáte?“ ptá se soucitně úředník patentového úřadu vynalézavého Járy Cimrmana, když znovu přijde o fous později. Český genius si není jistý, ale nakonec vytáhne aspoň dvoudílné plavky. „Vidíte, aspoň něco,“ zaraduje se úředník. A Jára Cimrman vstupuje do dějin. Jeho zoufalá snaha přinést lidstvu něco nového a prospěšného je zároveň dobrou ukázkou těžké práce vynálezců. Pozoruhodných lidí, kteří posouvají vývoj lidstva dál. Sedmička po nich pátrala na Karlovarsku.

Z Krušných hor do světa

S jednoduchým, a přesto zásadním nápadem proráží do světa Petr Čekal z Kovářské v Krušných horách. Majitel malé firmy na výrobu požárně odolných dveří se tak dlouho snažil vyhovět poptávce na trhu, až vymyslel inteligentní protipožární dveře s ventilačním průduchem. Cesta od první myšlenky k prvním dveřím trvala dva roky. „Vymyslel jsem systém, kde protipožární klapku ve dveřích aktivuje speciální šňůra. Ta se přetrhne při teplotě kolem pětadevadesáti stupňů celsia a okamžitě uzavře větrací otvor. Jde o takovou gilotinu ve dveřích, která šetří čas a peníze,“ usmívá se Petr Čekal.
Protipožárními dveřmi s průduchem podnikatel vyřešil opačné požadavky úřadů na protipožární ochranu prostor. Zatímco totiž hasiči či majitel budovy chtějí mít dveře zavřené, hygienici požadují odvětrávání prostor. „Takže se do stěny nebo do stropu musí zvlášť instalovat větrací mřížka nebo vzduchotechnika. Já to spojil do jednoho,“ říká zlepšovatel.
Jeho vynález teď formou užitného vzoru chrání Úřad průmyslového vlastnictví. A nejen on. Čekalovy protipožární dveře nově získaly patent také na Slovensku a v Polsku. A míří mnohem dál. „Nyní připravujeme žádost o evropský patent u Evropského patentového úřadu v Mnichově,“ potvrdil patentový zástupce Petra Čekala Tomáš Feigl.

Inspirace u prapředků

Ochranu ve formě užitného vzoru získal na svou podzemní pec k přípravě masa také loketský podnikatel Václav Lojín. Úřad průmyslového vlastnictví ji zaregistroval letos v lednu.
„Základní myšlenka vyšla z archeologických poznatků,“ přiznává Václav Lojín. „Naši prapředci vykopali díru, vyložili ji kameny, na ně položili maso a zaházeli ho listím a hlínou. Moje pec je taková zmodernizovaná úprava toho, co jsem zmínil,“ dodává.
Lojínova podzemní pec, která do jisté míry řeší nedostatky oblíbených grilů a běžných pečících trub, je v provozu od léta loňského roku. Majitel ji v areálu rodinného pivovaru Svatý Florian zasadil metr a půl hluboko pod zem. K roztopení ohniště používá kuchař tvrdé dřevo. Jakmile dříví vyhoří a pec vyložená lávovým kamenem se vyhřeje, položí na žhavé uhlíky pekáč. Pec pak přikryje víko s průduchem. „Dovnitř se vejdou i dvě selátka naráz. Vkládáme je tam bez předchozí tepelné úpravy, tedy syrové, jen nasolené. Maso v peci krásně zkřehne, je to pak něco mezi uzeným, pečeným a dušeným,“ popisuje Václav Lojín chuť masa po několikahodinové úpravě v podzemní peci.

Technice vládnou muži

Vynálezci a zlepšovatelé z Karlovarska přihlašují různé výrobky. Před zenužitím chrání své vynálezy buď patentem, nebo užitným vzorem. Například uzamykatelné víko na kanály nebo bagetu s masovou náplní. Škoda, že jepičí život měla firma vynálezce z Ostrova, který přišel s velmi zajímavým nápadem. Prostorovým konstrukčním systémem pro pasivní domy..
„To by velmi zajímavý nápad, avšak firma rychle zmizela ze scény. Dokonce možná ještě dřív, než jsem jim stačil předat osvědčení o ochraně,“ vzpomíná Petr Zeman, majitel Podkrušnohorské patentové a známkové kanceláře.
Právě jeho kancelář přihlásila k ochraně užitným vzorem také osvětlovací stožár na hasičské vozy. Stožár byl teleskopický, s otočnou hlavou, která dobře osvětlovala požářiště. „Navíc ji hasiči ovládali bez kabelu. O tento stožár, který vymysleli hasiči, byl zájem i z jiných stran,“ dodává Zeman. Ženy však s takovými nápady nepřicházejí. „Většinou přispívají k vynálezům jako členky týmů v oboru farmacie, medicíny nebo kosmetika, v technice se prakticky nevyskytují. Technické věci jsou doménou mužů,“ upozorňuje Tomáš Feigl.
Sedmičku nakonec zajímal svatý Grál všech vynálezců. Perpetum mobile.

Věčný stroj? Nesmysl

Tedy věčný stroj, kterému člověk vdechne život a on už pak funguje na věky věků, aniž by ke své činnosti potřeboval vnější zdroj energie. Zkoušel ho nějaký vynálezce z Karlovarska přihlásit?
„Perpetum mobile je ještě větší blbost než lety na Mars. Fyzikálně je to nemožné, třeba už jen kvůli tření, i když minimálnímu,“ kroutí hlavou Petr Zeman. Přestože má jeho kancelář má klienty prakticky po celé republice, nikdo se na něj s vynálezem věčného stroje zatím neobrátil. Mimochodem, podle patentového zákona Spojených států amerických vynález perpetua mobile není možné patentovat.