V hlavách zlínských vědců se zrodily nápady, které už brzy usnadní život či práci mnoha lidí v nejrůznějších oborech. V posledních dvou letech podali vědci ze zlínské univerzity na patentových úřadech čtyři desítky přihlášek.
Je mezi nimi i projekt výzkumného týmu Zdeňka Melichárka, který výrazně usnadní sportování tělesně postiženým sportovcům.
„Jde zjednodušeně řečeno o sedák, který postiženým umožní lepší pohyb na ledě, kolečkových bruslích, jízdu na kole a také lyžování, dokonce i na běžkách,“ popsal Melichárek projekt. Vozík s nádstavcem si sportovci pochvalují. „Je to skutečně výborná věc,“ nešetřil chválou předseda České sledge hokejové asociace Roman Herink. Projekt jeho autoři představili i na paralympiádě v kanadském Vancouveru. „Teď jednáme s jednou českou firmou o výrobě, udělám maximum, abychom to dotáhli do úspěšného konce. Patent máme pro Evropskou unii a Kanadu,“ poznamenal Melichárek.
Zdařilý výsledek měl i výzkum původem indické vědkyně Nabanita Saha, která vynalezla speciální hydrogel pro lékařské účely při ošetřování spálenin a velkých ran. „Významně zlepšuje a zrychluje hojení, nelepí se k pokožce a poskytuje příjemný chladivý pocit,“ popsala vědkyně. I hojivý gel už má patenty potvrzené. „Gel se už brzo bude prodávat ve Švédsku. Vědci u nás vyvíjí také kosmetický gel pro ženy ve vyšším věku, který vypíná pokožku,“ vyjmenoval některé z výrobků garant vědeckotechnického parku Petr Sáha.
František Hruška z ústavu elektroniky a měření nabídl projekt, který by v budoucnu mohl výrazně ztížit život zlodějům bankomatů, trezorů a pokladen. „Je to zabezpečovací systém, který okamžitě rozpozná jakoukoliv nedovolenou manipulaci,“ vysvětlil Hruška.
Potenciál systému na ochranu trezorů roste i díky stále častějším útokům na bankomaty nejen v obchodních domech. „Okamžitě zaznamená změny polohy a otřesy. Může rovněž spustit zařízení, které znehodnotí bankovky, a tím zabrání zlodějům je použít,“ řekl František Hruška.
Chovatelé ptáků zase mohou těžit z práce výzkumného týmu Milana Adámka z Ústavu bezpečnostního inženýrství. Jeho patent zajistí regulaci teploty a vlhkosti v umělých líhních. „Kromě teploty a vlhkosti může systém kontrolovat i další parametry, mohou jej využívat zemědělci nebo třeba specializované laboratoře,“ vysvětlil Adámek.
Systém už našel uplatnění, díky němu nemusí zaměstnanci bažantnice v Míškovicích na Kroměřížsku nocovat v práci. „Museli jsme líhně hlídat dnem i nocí. Teď máme díky panu Adámkovi systém napojený na internet, takže když se něco děje, změní se teplota nebo vlkost, zazvoní alarm na mobilu,“ popsala Anna Šťastná z Míškovic.
Pokud vše dopadne podle představ dalšího výzkumníka Mariána Lehockého, tak by v budoucnu mohli lékaři, zdravotní personál, ale i zaměstnanci v potravinářských podnicích chodit v „sandálech“ právě z jeho laboratoře.
„Výroba těchto sandálů je zcela jednoduchá, kromě snadné údržby a ceny má i další výhody. Těmi jsou větrací otvory, antistatický a antibakteriální charakter. Tato obuv může najít uplatnění nejen v nemocnicích, ale třeba při zpracování masa, ryb nebo v jiných mokrých provozech se zvýšenými nároky na odolnost proti vodě a mechanickému poškození,“ uvedl Marián Lehocký.
Projekt Vratislava Kozáka by zase mohl hodně pomoci vinařům i podnikatelům, kteří potřebují uchovat nápoje delší dobu v původní kvalitě. Ve srovnání s prostým uzavřením lahve těsnicí zátkou a umístěním v optimálně klimatizovaném prostoru je výhoda Kozákova projektu v tom, že kyslík v lahvi nahradí inertní plyny. Ty minimalizují možnost poškození kvality vína oxidací. „Zvláště u archivních vín je to velmi citlivá záležitost,“ uvedl provozovatel restaurace Valtická ve Zlíně Pavel Ševčík.
Velké ambice v mezinárodním měřítku má projekt akademika Karla Kolomazníka, který předložil patent nového způsobu výroby bionafty z tuků a olejů. „Hlavní výhodou tohoto způsobu je zlepšení kvality vyrobené bionafty – prakticky s nulovým obsahem popelu. Systém umožňuje i zpracování odpadních živočišných tuků podřadné kvality,“ poznamenal Karel Kolomazník.
S „průmyslově právní ochranou“, jak zní oficiální termín pro zapsání patentů či vynález, i prosazením na české i světové trhy pomáhá vědcům ze zlínské univerzity Centrum transferu technologií ve Zlíně. „Snažíme se, aby se úspěšné projekty dostaly co nejdříve do běžného používání,“ uzavřel patentový zástupce zlínské univerzity Jan Görig.
