Vyprodáno! Hlásí hoši z Rychlých šípů už deset let
Když se chtěl Michal Kedroň před dvěma lety probojovat na místo zvukaře komedie Rychlé šípy, brzy pochopil, že tuto pozici nezíská snadno. Už tehdy měli herci uherskohradišťského Slováckého divadla za sebou téměř tři sta repríz během více než sedmi let a představení bylo jednoznačně nejúspěšnější komedií v historii divadla.
Přemluvit tehdejšího zvukaře Ivana Vackeho, aby se tak žádaného kusu vzdal, nebylo snadné. „Dokonce jsem mu musel pomáhat na domě, který tehdy vylepšoval. Pořád jsem chodil na brigády, při kterých jsem dělal hlavně hrubou a špinavou práci,“ vzpomíná Kedroň.
Mladý zvukař nakonec své vytoužené místo získal. Možná i díky prvotřídní slivovici a vínu, kterými uplácel samotné herce, aby se za něj přimluvili. „Pochopil jsem, že není pravda, co se říká, že herci vypijí všechno. Nekvalitní alkohol by okamžitě poznali,“ upozorňuje s úsměvem Kedroň.
Kdyby se ale mezi „Šípáky“ chtěl někdo dostat dnes, neuspěl by možná ani s úplatky. Příhody pětice vzorných chlapců totiž na celé Moravě nemají konkurenci. K sehnání lístků je nutný téměř nadlidský výkon a silná dávka trpělivosti. I po deseti letech od premiéry je představení vyprodané během jediné hodiny. Nedávno Foglarův příběh sledoval osmdesátitisící divák. „Zřejmě se sešlo vše potřebné a zapadlo to do sebe. Nápad, vhodná doba i obsazení,“ vysvětluje si mimořádný zájem lidí režisér Rychlých šípů Robert Bellan.
Představení z režisérského křesla vylepšoval a zdokonaloval během první stovky repríz. Od té doby už diváci vidí víceméně stejné představení. „Ovšem krom občasných záchvatů smíchu některých protagonistů. Ale to hercům pomáhá, aby se z toho mnohaletého hraní „Šípů“ nezcvokli,“ říká Bellan. Kromě některých scén se během deseti let změnila i původní sestava Foglarových hrdinů. Jarku Metelku, pravou ruku Mirka Dušína, hrál jako první hradišťský rodák Otto Kallus, později známý z televizního seriálu Velmi křehké vztahy. Vystřídal ho Mirek Zavičár a před třemi lety Petr Čagánek. Pro toho znamenal vstup mezi partu z Rychlých šípů zásadní životní změnu. Přišel o své dlouhé pěstěné vlasy, které se k Metelkovi nehodily, a musel kvůli mírné nadváze změnit i svůj jídelníček. „Nejedl jsem nic smaženého, jen ovoce, zeleninu a spoustu tekutin. Také skáču přes švihadlo, dělám kliky a dřepy,“ vzpomněl na začátek své „šípácké“ kariéry Petr Čagánek. Během dvou měsíců zhubnul téměř o pět kilogramů.
V ženských rolích se vystřídala Iva Bendová, Tereza Novotná-Mikšíková a nakonec v nich zakotvila Jitka Josková. Postavy Vinnetoua a Zloděje po Jakubovi Leierovi převzal Jiří Hejcman. Tajemství úspěchu Rychlých šípů je podle garderobiérky Heleny Kupové ve vzpomínkách. „Dnešní padesátníci si moc dobře pamatují, jak Foglara, který byl za totality zakázaný, četli s baterkou pod peřinou a tajně si ho mezi sebou předávali. U nás se do těch časů vracejí a ukazují to i svým dětem,“ myslí si Kupová, která se o oblečení postav stará čtyři roky.
Mezi barevnými tričky a kraťasy má schovanou i unikátní červenou čepici, která si na hlavě Červenáčka v podání Zdeňka Trčálka zahrála zatím jen jedenkrát. „To jsme hráli ve Zlíně, ale nedopatřením se přihodilo, že jsme čepici nechali v Hradišti. Jitku Joskovou napadlo, že podobnou mají prodavači v masně v nedalekém supermarketu. Tak pro ni Jožka Kubáník zašel a od té doby ji máme,“ prozradila garderobiérka.
Jeden kostým naopak ve hře skončil poté, kdy jako Vlasta zaskakoval režisér Robert Bellan. Bylo to právě na divadelním festivalu Dítě v Dlouhé v Praze. Kostým se mu během představení rozpadl tak, že hrál polonahý. „Není divu, byly to šaty původní představitelky, která měla asi o padesát kilo míň než já. Myslím, že to byl nezapomenutelný zážitek nejen pro mě,“ dodal Bellan.
Spolu se svou ženou, kostýmní výtvarnicí Šárkou Bellanovou, patří k těm, kteří stáli u zrodu Rychlých šípů. „Na barvení vlasů jsme za ty roky spotřebovali hromady sprejů, kluci už nosí bradky, mají šediny, prošoupali několik párů tenisek, ale jinak mi připadá neuvěřitelné, že partička je pořád výborně sehraná,“ prohlásila Bellanová.
Sama ale Rychlé šípy ještě neviděla. Někteří herci se totiž musejí převlékat a líčit i pětkrát za představení, protože hrají několik postav. „Je to hrozně práce a i po třech stovkách repríz jsem vždycky dost nervózní,“ přiznala maskérka.
Naopak s knížkou nebo křížovkou v ruce chodí do práce osvětlovač Kamil Nevřiva, který Foglarovu komedii dělá od začátku. „Znám to nazpaměť, takže hned zaznamenám, když kluci záměrně mění text,“ upozorňuje vrchní osvětlovač Nevřiva.