Vyrážejí z Ostravy pokořit Tyrkysovou bohyni

Pětice horolezců z Ostravska půjde místy, kudy ještě nikdo nešel.Vstříc osmitisícovému vrcholu.

Šestá nejvyšší hora světa nese jméno Cho Oyo, měří 8 201 metrů a na její vrchol dosud nikdo nešel jihozápadní stěnou. Nyní pětice horolezců z Ostravska chce tuto nikým nepoznanou cestu prozkoumat. Jestli jim jejich plány vyjdou, stanou na vrcholu někdy na přelomu měsíců září a října. Už nyní se muži pomalu balí. S Ostravou se rozloučí 24. srpna. Příjezd domů je plánován na třináctého října. Už dvacet let se žádný Čech na prvovýstup osmitisícovky nevydal.
Každý z pětice má svoji přezdívku. Polda, Lupi, Kamča José a Galoš. Nejzkušenější z nich je pětapadesátiletý Polda alias Leopold Sulovský. „O té variantě jsem věděl už delší dobu. Zjišťovali jsme si to i přes nepálské úřady,“ říká známý horolezec a stavební inženýr v jedné osobě o dosud nepoznané stěně. Co je na Tyrkysové bohyni, jak zní překlad hory Cho Oyo přesně čeká, horolezci spíše tuší než vědí. „Během týdne se nahoře může všechno změnit. Mohou přijít třeba dva metry sněhu a k tomu rychlý vítr. To změní všecko,“ říká Sulovský.
V minulém týdnu horolezci řešili, jak a co vzít všechno s sebou. Půjde asi o půl tuny materiálu a jídla. Včetně lopat, léků, paštik, tatranek nebo slivovice a becherovky.
Na Lysou třikrát denně
Se Sulovským jde ještě dopravní inženýr, osmatřicetiletý Pavol Lupták zvaný Lupi, Kamil Bortel, servisní technik zvaný Kamča, Josef Lukáš, dvaatřicetiletý doktor chemie s přezdívkou José, a nakonec osmačtyřicetiletý pedagog Radovan Marek, kterému říkají Galoš. Ten jediný při přípravách v minulém týdnu chyběl. Před výstupem se jel ještě rychle ohřát do Chorvatska. Snad nejbrutálnější přípravu zvolil Josef Lukáš, José. Asi málokdo chodí na Lysou horu třikrát denně. A to se ještě vždy při prvním výstupu s sebou bere vaky s třiceti litry vody. Další dva výstupy jde už jen tak. Nalehko. Vaky s vodou na beskydské vrcholy tahá i Pavol Lupták. „Chodím s dvaceti litry vody, a to raději na Smrk než na Lysou,“ vysvětluje. Sulovský navštěvuje Lysou bez vody, zato ale běží. „Vyskočím s hůlkami z auta na parkovišti u hotelu Petr Bezruč a nejkratší cestou běžím nahoru,“ líčí Sulovský. Vyběhnout na nejvyšší horu Beskyd mu trvá přesně dvaatřicet minut. „Když seběhnu dolů k autu, přítelkyně na mne jen hodí ručník a jedu se vykoupat dolů na jez Ostravice ve Frýdlantu. Je to báječné,“ dodává jeden z nejznámějších českých horolezců.
Pěkná panenská cesta
Horolezecká výprava bude stát přes dva miliony korun. Na cestu jim přispěl kraj, město i centrální ostravský obvod. „Předloni jsme zdolali horu K2, naštěstí i díky tomu nám začali důvěřovat i úřady. Zjistily, že nejsme naprostí trotli,“ vzpomíná Sulovský na úspěch ostravských horolezců, kdy zdolali jinou známou osmitisícovku. Na vrchol Tyrkysové bohyně Cho Oyo většinou kvůli špatnému počasí řada výprav před ostravskými horolezci nedosáhla. A to šly známými cestami. Pětice ostravských ale v úspěch věří. „Všichni se cpou do normálních cest, ale nás čeká panenská cesta.Bude velice pěkná,“ věří Kamil Bortel zvaný Kamča. O tom, co horolezci prožívají, by jejich příznivci měli být informováni díky internetu. Na webových stránkách www.ChoOyo2009.cz chce nechávat pětice mužů zprávy, jak se zrovna na Tyrkysové bohyni cítí.
Po příletu z Prahy do nepálského Katmandu je čeká postupná aklimatizace. První tábor ve 3 700 metrech, další v 5 700 metrech. „Tam je třeba alespoň pět dní proležet. Aby si tělo vůbec zvyklo,“ vysvětluje Josef Lukáš, José. Samotná cesta na vrchol může trvat dva nebo také tři dny. Pokud se bude dařit.