Výročí "petrželového masakru": život či smrt určila výslovnost "r"

Haitská dívka, ilustrační foto

Haitská dívka, ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

Ač si Haiti vybojovalo nezávislost již v roce 1804, jako druhá země amerického kontinentu (po USA), jeho obyvatelé se dosud klidu ani prosperity nedočkali. Tato nejchudší země západní polokoule zažila třicítku převratů, tragická zemětřesení i třicetiletou diktaturu. Před 75 lety postihl krutý osud i haitské emigranty v sousední Dominikánské republice, kde 3. října 1937 začala místní armáda z nařízení prezidenta Rafaela Trujilla masakrovat Haiťany, jichž během necelého týdne zabila na 38 tisíc.

„Několik měsíců jsem cestoval podél hranic, abych prozkoumal potřeby obyvatel. Dominikánci si stěžovali na krádeže dobytka či ovoce haitskými emigranty a nemohli se tak v klidu těšit z výdobytků své práce. A tak jsem jim řekl: Já to napravím,“ prohlásil diktátor Trujillo den předtím, než začaly krvavé čistky. K armádě se připojilo i domácí obyvatelstvo a za pět dnů tak bylo povražděno téměř 40 tisíc haitských mužů, žen i dětí.

Tato událost vešla do dějin jako „petrželový masakr“, podle snítky petržele, kterou ukazovali dominikánští vojáci lidem v pohraničí a zabili každého, kdo nedokázal správně vyslovit slovo petržel - španělsky perejil. Haiťané, jejichž rodným jazykem je kreolizovaná francouzština, totiž měli problém vyslovit správně hlásku „r“.