Výstava v Lipníku připomíná Severní dráhu císaře Ferdinanda

Lokomotiva Moravia z roku 1838

Lokomotiva Moravia z roku 1838

Honosná budova Severního nádraží ve Vídni (Foto: archiv)
Lokomotiva Moravia z roku 1838 (Foto: archiv)
Medaile ze zahájení provozu na trati z Vídně do Brna (Foto: archiv)
Příjezd prvního parního vlaku do Břeclavi roku 1839 (Foto: archiv)
Trasa Severní dráhy Ferdinandovy (Foto: archiv)
6
Fotogalerie
Historická dopravní kancelář či obří funkční model kolejiště jsou součástí výstavy zaměřené na historii železnic, která je k vidění od 19. října do 6. ledna v Lipníku nad Bečvou. Expozici věnovanou příjezdu prvního vlaku do města doprovázejí litografie předního českého grafika Jiřího Boudy a historii stavby Severní dráhy císaře Ferdinanda připomínají mimo jiné unikátní historický telegraf či pestrá paleta železničářských uniforem.

„Výstava s názvem Jede, jede mašinka navazuje na obdobnou expozici, která byla k vidění na jaře tohoto roku v Muzeu Komenského v Přerově. Obě výstavy spojuje téma 170. výročí příjezdu prvního vlaku na střední Moravu,“ vysvětluje mluvčí radnice Blanka Prudilová. Výstava podle ní navíc připomíná i to, že Lipník se v letech 1842 až 1847 stal významnější stanicí než Přerov. „V krátké době zde vyrostlo po Vídni nejrušnější železniční překladiště v monarchii, což výrazně podpořilo hospodářský růst města,“ doplňuje.

Severní dráha císaře Ferdinanda (v originálním německém znění Kaiser Ferdinands-Nordbahn) byla společnost, zřízené pro výstavbu a provoz železniční tratě z Vídně do polské Bochnie s odbočkami do Brna, Olomouce, Opavy, Bílska-Bělé a ke skladům soli ve Dworech a Wieliczce. Označení se však vžilo spíš pro samotnou železnici.

Firma vznikla roku 1836. Projektantem trasy byl vídeňský profesor Franz Xaver Riepl a o financování se staral bankovní dům Salomona Mayera Rothschilda. Stavět se začalo roku 1837 od Vídně směrem na sever a práce postupovaly velmi rychle. V červnu 1839 dorazil první vlak do Břeclavi, v červenci téhož roku do Brna, v září 1841 do Přerova a v srpnu 1842 do Lipníka nad Bečvou. Pak se ovšem výstavba zadrhla. Důvodem byla špatná finanční situace společnosti, protože stavební náklady byly vyšší, než se předpokládalo. Stavba trati dál za Lipník byla proto zahájena teprve v květnu 1844 a úsek z Lipníka do Bohumína byl dokončen roku 1847. Provoz na celé hlavní trati z Vídně do Krakova byl pak slavnostně zahájen až roku 1856.

Stavba se přesto bohatě vyplatila. Množství převáženého zboží i počet cestujících rychle vzrůstaly, a tak není divu, že už roku 1872 začala vznikat druhá kolej. To znamenalo obrovské zisky akcionářů. Například roku 1865 dosáhla váha přepravovaného zboží dvou milionů tun, což byl téměř čtyřicetinásobek původního odhadu. Zkušenosti a výsledky získané při stavbě Severní dráhy císaře Ferdinanda se tak staly příkladem a povzbuzením pro další rozvoj železnic v celé monarchii.