Výstava v Rusku odhaluje kult osobnosti a varuje

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

Leninova čepice a Stalinovy dýmky sousedí s bustami a propagandistickými plakáty oslavujícími vůdce Sovětského svazu: moskevská výstava o kultu osobnosti má pomoci Rusům, aby neupadli do zajetí stejných chyb. Tisícovka předmětů, portrétů, plakátů, bust a osobních věcí Vladimira Iljiče Uljanova a jeho nástupce Josifa Vissarionoviče Džugašviliho je vystavena v Historickém muzeu u Rudého náměstí až do ledna příštího roku.

Expozice nazvaná Mýtus milovaného vůdce nás má přimět k popřemýšlení o naší historii a má nám pomoci, abychom se nedopustili stejných chyb, říká jedna z jejích organizátorek Jelena Zacharovová. „Mnozí návštěvníci, vzpomínající nostalgicky na minulost, přicházejí obdivovat předměty, které znali od dětství. Jiní si však uvědomují, že se za tím vším skrýval reálný život, s miliony obětí režimu,“ dodává podle agentury AFP.

Výstava sleduje vývoj počínaje Leninem, prvním šéfem sovětského státu. „Lenin se nenarodil se svou čepicí, na rozdíl od toho, co si mohli Sověti myslet,“ žertuje Zacharovová a ukazuje na vitrínu, kde jsou vystaveny kabát, klobouk a boty, vše evropské výroby, které Lenin nosil, když se v roce 1917 vrátil ze švýcarského exilu. V evropském klobouku je bolševický vůdce zachycen i na litografii nazvané Lenin čeká na tramvaj z roku 1917. Klobouk následující rok nahradila dělnická čepice, která se měla stát neodmyslitelným prvkem image zakladatele sovětského státu.

Bedlivě se také dbalo toho, aby Vladimir Uljanov, pocházející z početné a zámožné rodiny, nebyl nikdy zachycen po boku svých blízkých. Stejně tak pokud šlo o jeho choť Naděždu Krupskou. „Za jeho rodinu se považovali Sověti,“ zdůrazňuje Zacharovová. Genealogický strom připomíná i židovský původ jeho matky, který režim dlouho zatajoval.

Od počátku 20. let minulého století však Leninovi, který zemřel v roce 1924, konkuroval Stalin, jehož moc stoupala. Na nových plakátech stojí vedle Lenina Stalin se svou dýmkou a ve svém vojenském kabátě. „Stalin na svém image pracoval sám. Lze říci, že on sám byl tvůrcem svého kultu osobnosti,“ říká Zacharovová.

Národní historické muzeum, MoskvaNárodní historické muzeum, Moskva | Profimedia.cz

Stalinův portrét z roku 1937, z doby největších čistek, jehož autorem je Vasilij Meškov, byl zakázán, protože podle stranických ideologů bylo pozadí příliš pochmurné a ruce prý slabošské. Po Stalinově smrti a odhalení kultu osobnosti v roce 1953 byla díla představující oba vůdce zakázána nebo „upravována“. Jde například o obraz Vladimira Serova s názvem Lenin vyhlašuje moc sovětů, kde byl Stalin, který stál původně za Leninem, odstraněn. Jedině obláček kouře z jeho dýmky je dosud patrný.

„Zbožštění moci je základem každého totalitního režimu,“ zdůrazňuje bývalý ministr kultury Michail Švydkoj. „Doufejme, že sovětská mytologie patří minulosti a že se nestane znovu skutečností,“

„Dnes je pravá chvíle pro takovou výstavu. Nutí nás přemýšlet,“ píše na Facebooku Vadim Sonkin. „Mýtus milovaného vůdce“ je úvahou o „zániku jednoho mýtu“, výstava však jen „posiluje pocit úzkosti“, píše se v kulturní příloze časopisu Kommersant. Podle Jeleny Zacharovové se ruská společnosti hodně změnila. „A tato změna je nezvratná,“ soudí.