Tuning je životní styl. Kdo se zamiluje do svého auta, musí se smířit s tím, že do něj bude investovat desítky i stovky tisíc korun. A spíše než o pěkných dívkách, které se kroutí před nablýskanými modely vozů, je tuning o originálních nápadech a tvrdé práci.
„Mrzí mě, že spousta lidí vidí tuningáře jako šílence, kteří jezdí rychle a nedodržují předpisy. Přitom některá naše auta jsou po technické stránce upravená tak, že jsou na tom dvakrát lépe, než auta ze sériové výroby. Mají třeba mnohem lepší brzdy,“ říká zakladatel břeclavského tuningového klubu Jan Strouhal.
Navíc podle něj tuningáři jezdí paradoxně opatrněji, než ostatní. „Do svého auta totiž už investovali hodně peněz, a tak nechtějí riskovat, že si ho někde zničí. Když ale potkáme policii, vždycky nás zastaví. Často ovšem jenom proto, že se chtějí na auto podívat,“ říká s úsměvem Strouhal.
Tuning vznikl původně tak, že začali fanoušci aut předělávat jejich motory, aby byly silnější a výkonnější. Dnes jde tuningářům hlavně o to, aby svoje auto odlišili od sériové výroby.
Někdo se snaží změnit jeho vzhled, jiný dává přednost zásahům do motoru. Někteří si dělají úpravy na autě sami, další si vzhled auta navrhnou a práci svěří do rukou zkušeného automechanika. V obou případech je to ale otázka desítek i stovek tisíc korun.
Krušné začátky
Tuningáři se pak svými speciálně upravenými vozy chlubí na společných srazech. Tam ostatně vznikl i nápadl založit tuningový klub právě v Břeclavi. „Začátky nebyly moc jednoduché. Scházeli jsme se po hospodách a oslovovali každého, kdo měl v okolí jenom trochu upravené auto. Teď už jsme ale na takové úrovni, že pořádáme každoročně velký tuningový sraz,“ říká Strouhal.
Dnes už klub sdružuje šedesát lidí z Břeclavi, Hodonína a okolních vesnic. A nechybí v něm ani ženy. Jednou z nich je i Adéla Kolibová.
„S přítelem máme dvě tuningová auta – Volkswagen Golf a Ford Fiestu. Golf už máme skoro celý vytuněný, a tak se teď věnujeme hlavně Fiestě. Je to auto, které se takhle upravené málokdy vidí. Některé položky jsou sice hodně drahé, ale dokážeme si na ně ušetřit. Kromě peněz je to také hodně o času a o té správné náladě,“ říká slečna, která se tuningu věnuje už tři roky.
Těmto speciálním úpravám podlehl i další ze členů klubu Jaroslav Lengál. „Auta jsem měl rád už od malička. K tuningu jsem se ale dostal až přes časopis o autech, který mi kdysi půjčil kamarád. V klubu jsem zatím tři roky a za tu dobu jsem stihl svojí Felicii už celou kompletně vytunit. Jsem ale zastáncem decentních úprav, nemám rád žádné extrémní zásahy,“ říká mladý muž, kterého na tuningu nejvíce baví atmosféra, kterou může zažít na jeho srazech.
Holky a mašiny
Jedním z dalších fanoušků tuningu je i Anna Kopecká z Břeclavi. „Tuning se mi líbí, protože se kolem něho pohybuje spousta zajímavých lidí. Líbí se mi samotná auta i ta nálada,“ řekla.
Většina lidí si myslí, že tuning je spojený s vnadnými krasavicemi, které se nechávají fotit u nablýskaných aut. Alespoň tak to často prezentují právě obálky časopisů a plakáty, které zvou návštěvníky na tuningové akce. Realita je ale často trochu jiná.
„Některým holkám se to líbí, jiným ale tuning zase vůbec nic neříká. Je ale pravda, že některé holky se rády ukazují před auty. K autům a motorkám patřily hezké slečny vždycky. Ale že by to bralo každou, kterou potkám na ulici, tak to opravdu ne,“ říká zakladatel břeclavského klubu.
A naznačuje, že problémem mohou být i vzájemné hádky mezi děvčaty. „Moc holek pohromadě se prostě nesnese. Kluci se pohádají a druhý den už o tom nevědí, ale s holkami je to složitější. Dlouho na takovou věc nezapomenou,“ naznačuje Strouhal jeden z důvodů, proč se jim některé členky z klubu vytratily.
Břeclavský klub se může pochlubit i několika velkými úspěchy. Jako první v republice se například dostal v tuning magazínu na dvoustránku o těchto klubech. Loni na brněnském výstavišti zase vyhrál v kategorii o nejlepší aranžmá vozu. Na motosraz, který jeho členové už pravidelně pořádají na letišti v Popicích, se jim zase podařilo sehnat jedno z nejdražších a nejrychlejších aut na světě Bugatti Veyron.
Břeclavští tuningáři v Popicích ale kromě tradičního srazu pořádají také závody ve sprintu. Ty na místním letišti odstartují už v sobotu 28. srpna. „Zapojit se může kdokoliv, i s obyčejným autem. Kromě soutěže o pohár, který dostanou vítězové prvních tří nejrychlejších časů, jsme připravili i soutěž v páce nebo v hodu pneumatikou,“ vyjmenoval Strouhal.
Vytuněná auta podle něj na popickém letišti pojedou rychlostí asi sto deset kilometrů. „Jde o krátkou dráhu, na které to víc rozpálit nejde. Přitom dokážou jet i rychlostí dvě stě kilometrů za hodinu,“ dodává Strouhal.
