Na zeď v paneláku by se nevešel. Čtyři a půl metru široký nástěnný koberec Odpočinek na útěku do Egypta je největším exponátem výstavy Olomoucké baroko – Výtvarná kultura let 1620–1780.
Výstavy, která začíná ve čtvrtek 2. prosince a je ojedinělým projektem v historii olomouckého muzejnictví.
Její mimořádnost dokazují některá čísla. Vznikala pět let, rozpočet se vyšplhal k pěti milionům korun. Více než pět set exponátů poskytlo celkem jednapadesát institucí. Na tak velkou výstavu jedna budova nestačí, a tak se návštěvníci budou přesouvat mezi třemi muzei.
„Výstava v těchto rozměrech vždy představuje hororový podnik,“ podotkl ředitel Muzea umění Pavel Zatloukal.
Podle kurátora výstavy Ondřeje Jakubce si největší pozornost zaslouží tři barokní obrazy rakouského malíře Paula Trogera. „Když Josef II. rušil kláštery, přesunul majetek z nich do náboženského fondu, a tak podporoval výstavbu nových far. Do malých vesnických kostelů se takto dostala vzácná díla, jejichž hodnotu si nikdo neuvědomoval. To byl i případ Trogerových obrazů, které jsme po dvě stě letech objevili v Račicích na Třebíčsku,“ popsal Jakubec.
V původní podobě se po sto letech představí relikviář s ostatky sv. Pavlíny, patronky města Olomouce. Mezi díly s nejvyšší pojistnou sumou pak vynikají obrazy italských malířů Annibala Carracciho a Sebastiana del Piomba. „Pojistka za ně se vyšplhala k téměř padesáti milionům korun,“ upozornil Jakubec.
K vidění bude řada dalších velmi zajímavých exponátů. O výjimečnosti již zmíněného čtyři a půl metru širokého gobelínu svědčí fakt, že si jím vyzdobil stěnu pracovny arcibiskup Jan Graubner. „Lidem v Olomouci ukážeme toto vzácné dílo vůbec poprvé,“ sdělil Jakubec.
Pět let trvala příprava výstavy Olomoucké baroko. Pětistovka exponátů zaplnila tři budovy.
Po letech usilovné práce se zaměstnanci Muzea umění dočkali. Rozsáhlý výstavní projekt Olomoucké baroko – Výtvarná kultura let 1620-1780 má ve čtvrtek 2. prosince slavnostní vernisáž v kostele Panny Marie Sněžné. Expozice potrvá do konce března a zabere jak Muzeum moderního umění, tak i Arcidiecézní muzeum a Vlastivědné muzeum.
Do tří muzeí umístili organizátoři výstavy více než pět set exponátů. „Zapůjčená díla jsme sváželi už od srpna. Nejvzdálenější exponát pochází z pražské Národní galerie, jde o obraz Georga Flegela,“ sdělil kurátor výstavy Ondřej Jakubec. Vedle obrazů a soch dostanou na výstavě velký prostor umělecká řemesla, především barokní zlatnictví, které v olomouckých dílnách dosáhlo vysoké umělecké úrovně.
Podle Jakubce je cílem projektu komplexní zpracování historie a zejména výtvarné kultury Olomouce v období baroka. „Město zažilo v sedmnáctém a osmnáctém století kulturní rozmach. Napomohla tomu jak jezuitská univerzita a olomoucké biskupství, tak i měšťané,“ popsal Jakubec.
Zatímco Muzeum moderního umění a Arcidiecézní muzeum představí ukázky duchovní kultury, zaměří se expozice ve Vlastivědném muzeu na měšťanstvo.
„Návštěvníci si prohlédnou dokumentaci olomouckého opevnění, střelecké terče, ale i dobové nádoby na léky,“ přiblížil mluvčí Muzea umění Petr Bielesz.
Vstupenka do všech tří výstavních prostor bude jednotná za osmdesát korun. „Navíc ve středy a neděle nabízíme návštěvníkům vstup zdarma,“ upozornil Bielesz.
