Vzduch v Brně | E15.cz

Vzduch v Brně

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Studie Centra pro životní prostředí a zdraví ukázala, že lidé v Brně dýchají zamořený vzduch dvakrát déle, než připouštějí směrnice. Zlepšení se nerýsuje.

Brňanka Ivana Koutecká začíná každý nový den stejným rituálem. Sotva se obleče do pohodlných domácích šatů a uváže si kostkovanou zástěru, vezme do ruky navlhčený hadřík, otevře okno a setře z parapetu několikamilimetrový nános prachu.

Sedmašedesátiletá žena bydlí léta ve Svatoplukově ulici v brněnských Židenicích a zmíněný „rituál“ dělá přes den několikrát. Žije totiž v místě, které je podle nejnovějších měření odborníků na životní prostředí nejvíce znečištěnou oblastí v Brně. Sedmička proto zjišťovala, proč se Brno za poslední léta zařadilo mezi „elitu“ měst s nejšpinavějším ovzduším v České republice.

S rouškou do Židenic

„Za posledních deset let je toho prachu čím dál víc,“ stěžuje si Koutecká nad hrnkem kávy. Na silnici podél bývalých židenických kasáren se občas podívá přes zavřené okno, které většinou neotvírá ani v letních měsících.

„Prach není tak vidět, leda tak na parapetu, ale ten randál z drnčících aut se nedá vydržet. Proto větrám buď brzy ráno, nebo navečer,“ popisuje Koutecká trable, které jí do obydlí přináší hustá doprava. Právě Svatoplukova ulice je nejpostiženější lokalitou Brna, která se za poslední léta proměnila ve znečištěnou zónu. Potvrzují to ostatně i údaje z monitorovacích stanic Českého hydrometeorologického ústavu. Zákon a evropská směrnice o ovzduší oficiálně povolují překročit denní limit padesáti mikrogramů polétavého prachu na metr krychlový pouze v pětatřiceti dnech kalendářního roku.

Může za to doprava

Na tento limit se ale Svatoplukova ulice dostala už koncem letošního února. „Pátého listopadu povolený limit překročila dokonce už po sedmdesáté,“ říká Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví. Podle něj je chronické překračování limitů běžné i na řadě dalších měřicích stanic.

„V téměř stech procentech je kvalita ovzduší důsledkem dopravy. Za nejnebezpečnější považujeme skupinu jemných prachových částic, které unikají z výfuků dieselových automobilů. Tyto prachové částice vnikají až do plicních sklípků. Jsou příčinou zejména vážných srdečně-cévních onemocnění a způsobují i předčasná úmrtí,“ upozorňuje Šuta.

Neviditelné prachové částice nebo polétavý prach mají průměr menší než deset mikrogramů. Ty nejjemnější pak necelé tři mikrogramy. Byť jde fyzicky o pouhé zlomky gramu, což je pro mnohé zanedbatelné a především pak lidským zrakem neviditelné množství, jemné částečky se ukládají v těle člověka, aniž by to zpozoroval.

Z dieselových motorů pak do ovzduší unikají ty nejnebezpečnější. Jedná se o ultrajemné částice, jejichž velikost se pohybuje v řádech desítek nebo stovek nanometrů. Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, dlouhodobé působení prachu pak zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých a snižuje délku života.

Kromě nákladních aut zatěžují ovzduší i autobusy. Přestože brněnský primátor Roman Onderka před loňskými komunálními volbami sliboval zavedení takzvaných prachových filtrů v autobusech městské hromadné dopravy, u slibů zůstalo. „Po volbách bohužel vedení města Brna zrušilo připravovaný projekt na instalaci prachových filtrů do autobusů a nyní se vyslovuje i proti vytvoření nízkoemisní zóny,“ nelíbí se Šutovi.

Nevýhodné filtry?

Brněnští radní odmítli uvolnit sedmdesát milionů korun na prachové filtry letos v únoru a zastavili tak v Česku unikátní projekt nákupu moderních filtrů se švýcarskou technologií.

Podle Martina Andera ze Strany zelených promarnilo vedení města svým rozhodnutím příležitost k tomu, aby se ovzduší v Brně zlepšilo. „Mohli jsme být prvním městem v České republice, které zavede moderní technologii prachových filtrů, běžně používanou ve švýcarských či německých městech, do svých autobusů. Ukázalo se, že pro většinu zastupitelů není zdraví Brňanů prioritou,“ podotýká Ander.

Náměstek brněnského primátora Ladislav Macek však slovům ekologů argumentuje tím, že projekt nebyl pro město dostatečné výhodný. A to i přesto, že ze sedmdesáti milionů korun mělo z brněnské pokladny plynout jen čtrnáct milionů. „Filtry zachytí několik málo kilo popílku. Efekt takového opatření tedy považuji za mizivý a není třeba na něj vyhazovat peníze,“ tvrdí Macek.

Zlepšení kvality ovzduší v Brně si nyní vedení města slibuje od budování dalších kapacitních silnic a od častějšího zametání ulic. „Zahraniční studie přitom ukazují, že zametání ulic není schopno kvalitu ovzduší ve městech vylepšit. Ani navrhovaná stavba dalších kapacitních silnic se ve městech jako Brno neosvědčila, neboť za astronomické náklady pouze přesouvá určitý podíl znečištění z jedné části města do jiné,“ namítá Šuta. Ale zpátky do zamořených Židenic, kde ani vedení radnice není odtržené od reality a denně ucpanou čtyřproudovku ve Svatoplukově ulici vidí jako závažný problém. Úřad městské části totiž sídlí přímo u přetížené magistrály.

Zlepšení za čtvrt století?

„Doprava v Židenicích? Mrknu se z okna a vidím,“ poznamená židenický tajemník Jiří Janáček, který stejně jako ostatní úředníci ví, že dopravní situace není lichotivá. Ostatně když se vrací autem z úřadu domů, vjíždí přímo do kolon popojíždějících aut. „Neznám ulici, která by byla ve všední den od sedmi ráno do šesti večer ucpaná. Snad jediný klidný okamžik je kolem poledne,“ přemítá Janáček.

Střízlivé odhady židenických úředníků hovoří o tom, že denně projede Svatoplukovou ulicí nejméně padesát tisíc aut. A zlepšení je v nedohlednu. Nejdříve do doby, kdy bude hotový brněnský Velký městský okruh, který by Židenicím ulevil od aut. „Z Husovického tunelu povede estakáda přes Tomkovo náměstí. Na křižovatce s Rokytovou ulicí pak silnice zmizí v tunelu pod sídlištěm Vinohrady,“ říká vedoucí židenického odboru výstavby a územního plánování Anna Provazníková. Velký městský okruh, přesněji pak jeho jednotlivé části, jsou však jen zakreslené v mapách a plánech. „Bylo by krásné, kdyby za takových dvacet třicet let nebyla ve Svatoplukově ulici dálnice, ale standardní ulice pro menší množství aut a tramvaje,“ plánuje Karel Bernášek, místostarosta Brna-Židenic.

Dostavba díla za stovky miliard korun se však každým rokem odsouvá, protože v rozpočtu ministerstva dopravy chybí peníze. „Dokud nebude Velký městský okruh spolu s rychlostní silnicí R43 hotový, zlepšení se nedočkáme. Lidem alespoň opravujeme domy. Mají plastová okna nebo nové odhlučněné fasády. Ale i to jde postupně,“ říká Bernášek. S neutěšenou situací jsou smíření i mnozí obyvatelé zamořených oblastí. „Brno se stalo městem uprostřed Evropy. Denně jím projíždějí desetitisíce aut. A kolony jsou na denním pořádku. Nedá se s tím nic dělat. Leda se odstěhovat někam do lesa. Žádné město totiž nebylo stavěné na takovou intenzitu dopravy, jaká je teď,“ přemítá Jiří Svoboda, který bydlí v ulici Úvoz, kde byly loni limity polétavého prachu překročené devětapadesátkrát.

Stejně jako mnozí jeho sousedé na hustý provoz rezignoval. „Když se chci nadýchat čerstvého vzduchu, zajdu si do parku k hradu Špilberk,“ dodává Svoboda.

SEDM MÍST, KDE BRŇANÉ DÝCHAJÍ NEJHORŠÍ VZDUCH

* Unijní směrnice toleruje 35 dní v roce, kdy mohou limity prachu překročit limity.
* V Brně je podle údajů Centra pro životní prostředí a zdraví sedm míst, kde toleranci limity mnohokrát překročily.
* Ve Svatoplukově ulici byl limit za prvních deset měsíců roku překročen dvaasedmdesátkrát.
* Na území Brna-střed měření prokázalo jednašedesát překročení denního limitu.
* V okolí brněnského výstaviště byl vzduch plný prachu čtyřiapadesátkrát.
* Jednapadesátkrát byl limit překročený v ulicích Zvonařka a Kounicova.
* V brněnské ulici Lány bylo polétavého prachu víc, než stanovují normy, 48 dní.
* Z městských částí na okrajích Brna jsou na tom nejhůře se znečištěným ovzduším Tuřany, v nichž limity překročil prach sedmatřicetkrát.
* Měření Českého hydrometeorologického ústavu ukázalo, že prachu rok od roku přibývá.
* Zatímco v roce 2009 létalo ve Svatoplukově ulici 40,9 mikrogramů polétavého prachu na metr krychlový, o rok později to už bylo 43,7 mikrogramu.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video