Vznik státu ve Frýdku: hlad, šaty z kopřiv i nadšení z pádu říše | E15.cz

Vznik státu ve Frýdku: hlad, šaty z kopřiv i nadšení z pádu říše

Petra Sasínová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Před dvaadevadesáti lety vznikalo na troskách Rakousko-Uherska mladé Československo. Lidé ve Frýdku s nadšením strhávali symboly císařské říše. A trpěli hladem.

Vznik samostatného československého státu 28. října 1918 zastihl lidi z Frýdku a Místku hladové. Jen několik měsíců po konci 1. světové války bída vrcholila. Ne všichni se radovali ze vzniku samostatného československého státu. Téměř všechny ale trápil nedostatek.
„Rok 1918 byl rokem hladu. Není nejnutnějších potravin. Šatstvo většinou z kopřiv, obuv s dřevěnými podešvemi a podpatky, není otopu, není čím svítit,“ píše kronikář Frýdku, učitel na české dívčí měšťanské škole Karel Kalus. Nefungovalo ani zásobování. „Obchodníci nedostávají zboží, proto otvírají obchody teprve o osmé hodině ráno i později, ačkoliv fronty netrpělivých čekají již hodiny předtím na otevření,“ píše kronikář na sklonku roku 1918.
Kalus upozorňoval i na nepoctivce. „A když je otevřeno, první šťastlivci dostanou něco na lístky, ostatní čekali nadarmo, protože někteří nesvědomití obchodníci vyměnili zavčas pro sebe poživatiny určené pro obyvatelstvo – hlavně cukr, sůl, petrolej, šatstvo a obuv za mouku, mléko, máslo a vejce,“ popisuje kronikář.

Zelí za čtyři koruny

Hlávka zelí tehdy stála okolo čtyř korun, brambory skoro dvě koruny, kilo tvarohu obchodníci prodávali za dvacet korun, kilo másla za padesát, litr mléka stál až dvě koruny, kilo cukru osmnáct korun. Před válkou to byly většinou jen haléřové položky. Například za metr látky na mužské šaty se tehdy platilo až čtyři sta korun.
I vojáci z 22. pluku, který působil ve Frýdku, trpěli hlady. Za jídlo vyměňovali části uniforem, protože jinak za bochník kukuřičného chleba zaplatili až čtrnáct korun. „Vojenská správa sice pěstuje na svých pozemcích brambory a zeleninu, ale vyhladovělí vojáci a italští zajatci, kteří ve Frýdku pracují, mnoho z úrody nemají, protože důstojnická kuchyně a paničky důstojníků mají přednost,“ kritizuje Kalus. Když se pluk vrátil do svého původního působiště, ulehčilo se městu i okolním vesnicím, kam také vyhladovělí vojáci chodili žebrat a krást na pole. Uvolnila se tak tehdejší Jubilejní škola císaře Františka Josefa i místní nemocnice. Na hřbitově zůstalo 163 vojenských hrobů.
Problém byl také s dopravou. Vlaky mezi Frýdkem a Ostravou jezdily nepravidelně a málo, byly přecpané lidmi, kteří jezdili na venkov shánět potraviny. Jak píše kronikář z nedaleké vesnice, děly se někdy bizarní situace. „Jedna občanka Metylovic zajela vedle do vsi pro potraviny. Podařilo se jí sehnat něco mléka a petroleje. Nešťastnou náhodou jí kontrola ve vlaku vlila petrolej do mléka, takže nebylo obé k užitku,“ píše kronikář.
Chudí lidé trpěli. I v mrazech chodili bosí. „Nepomohla ani lidová správkárna obuvi. Každý obuvník byl povinen přijati opravu bot za úředně stanovené ceny. Dětské nové boty s dřevěnou podešví stály čtyřiaosmdesát korun, pár ponožek pět korun,“ líčí Kalus.

Vyhlášení samostatnosti

Na pád Habsburků si lidé v Místku zvykli lépe, než Frýdečané. V Místku žilo mnohem více Čechů, kteří se už 29. října 1918 shromáždili na tamním náměstí a slavili samostatnost Československého státu. Naopak ve Frýdku se ještě o den později němečtí radní hádali s národním výborem ustaveným z českých zástupců. Odstoupení německé správy dosáhli až vojáci z českého dobrovolnického oddílu z Těšína.
O vyhlášení samostatnosti se ve Frýdku jako první dozvěděli zaměstnanci pošty. O půl deváté večer 28. října si to přečetli z telegramu poslaného z Prahy. „V noci pak tuto zprávu přinesli návštěvníci českého divadla v Moravské Ostravě, kteří toho dne byli na představení Jiráskova kusu Johanes. Při představení vystoupil na jeviště redaktor Ladislav Knotek a novinu ohlásil,“ popisuje Kalus.

Mraky se trhaly

Druhý den ráno se objevily ve městě plakáty s provoláním k národu a prvním československým zákonem vydaným Národním výborem. Večer šel z Místku přes Koloredov, Frýdek, k nádraží a do Místku lampionový průvod s hudbou. „Protože se frýdečtí Češi nemohli dočkati z Polské Ostravy od okresního národního výboru žádného pokynu, ustavili 31. října v Besedě místní národní výbor. Předsedou zvolili notáře Ladislava Peška,“ líčí Kalus. Výbor se scházel na notářství nebo v hospodském skladišti. Prvním úkolem bylo přimět starostu Josefa Pawlika k slibu věrnosti československému státu. Pawlik se ale vymlouval, a tak výbor nakonec povolal vojsko z Těšína a starostu nechal hlídat. Oslava vzniku nového státu se ve Frýdku konala až 3. listopadu. „Ráno pršelo, ale mraky se pomalu trhaly, jasnilo se a Frýdek se odíval do slavnostního hávu. Z domů byly vyvěšovány prapory a okrašlovala se okna. Po osmé hodině se začal řadit na Veselé průvod. Vpředu jízdní Sokol, pak vojsko s velkým českým praporem, hudba, národní výbor a úřady a přes pět tisíc osob s prapory se valilo k náměstí. Z balkonu radnice, na kterém byli členové výboru a řečníci, vlál český prapor,“ popisuje kronikář.
Předseda začal slavnostní okamžik oslovením: „Občané, bratři. Z horoucího nadšení vlastenců a z neúmorné práce buditelů, z prorocké prozíravosti vůdců, z bolesti mučedníků, z horké krve našich legionářů, z ohnivé lásky a neoblomné vůle celého českého národa povstává říše československá.” Lidé mu odpovídali: „Sláva!“ A jeden voják rozbil bajonetem sádrové plakety císařství.

Autor: Petra Sasínová

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video