Kniha amatérského historika Jiřího Vybíhala Jihlava pod hákovým křížem uspěla. První vydání, které se objevilo v létě, čtenáři vykoupili. Na přelomu října a listopadu vyšlo vydání druhé v trojnásobném nákladu, ale i nové kusy rychle mizí a z celkem dvou tisíc kusů se prodalo již devadesát procent. Titul celé týdny vede žebříček v knihkupectví Kanzelsberger v City Parku.
„Knihy s podobným názvem vyšly také pro Prahu, Brno, Olomouc a Plzeň. Jsou to bohužel propadáky, často skončily v levných knihách. Proto byli třeba pražští knihkupci zprvu opatrní a nechtěli moji knihu vzít do prodeje. Považovali ji za regionální titul,“ popisuje Vybíhal.
Překvapivý zájem čtenářů i médií jej ale povzbudil k tomu, aby spolu s dalším badatelem Vilémem Wodákem, který se podílel už na vzniku prvotiny, začal pracovat na nové publikaci.
Téma: atentát na Hitlera
V nové knize se Vybíhal chce zaměřit na tajemnou postavu Jana Appelfelda, jehož nacisté poslali do koncentračního tábora za údajnou přípravu atentátu na Adolfa Hitlera na jihlavském náměstí.
Přinese například svědectví syna a vnuka člověka, jenž přežil věznění v táborech smrti a po válce vydal pod pseudonymem Honza Křemen knihu s názvem „My z koncentráků žalujem…“
Dále přijdou na řadu témata, která buďto nepasovala do konceptu první knihy, nebo se k nim objevila zcela nová zjištění. „Pracovní název knihy zní Atentát na Hitlera v Jihlavě. Myslím, že tak se kniha bude jmenovat i ve finále. Mám necelých sedmdesát stran, jsem asi ve čtvrtině,“ uvedl Vybíhal.
„Mnoho témat je zatím rozpracovaných. Pro mne by bylo zadostiučiněním objasnit okolnosti návštěvy druhého muže nacistické Říše Heinricha Himmlera v Jihlavě v červnu 1939. Dochoval se jen jeho podpis v pamětní knize na radnici. Dobový tisk o tom mlčí, nemáme žádnou fotografii. Zřejmě šlo o pracovní návštěvu s konkrétním účelem. Rád bych ji zařadil do historického kontextu,“ předesílá Wodák.
Co se stalo s Němci?
Dále shromažďuje informace o jedné z prvních obětí války z řad místních Němců, svobodníku Peteru Paulu Rinagelovi, který utrpěl v červnu 1940 na západní frontě zranění a po půl roce mu podlehl.
„Rád bych se věnoval válečným osudům německých vojáků z Jihlavska. Ztráty v jejich jednotkách byly hlavně později na východní frontě skutečně obrovské. Říká se, že velitelé posílali tyto vojáky do prvních linií mnohem častěji, než říšské Němce. Sloužili jim vlastně jako potrava pro děla,“ řekl Wodák.
Zpracované má Jiří Vybíhal třeba vzpomínky frekventanta jihlavské elitní školy Adolfa Hitlera, jenž dodneška uchovával dokonce vlastní mapku sídla školy – hrádku na Heulose. Naopak případu údajného masakru v Budínce se věnovat nechce před uzavřením policejního vyšetřování.
V prosinci vyjde o zjištění dvojice jihlavských badatelů článek v časopisu History Revue. „Naproti tomu noviny Mährischer Grenzbote, které v Německu stále vycházejí a sdružují tak obec původně jihlavských Němců, o nás dosud neotiskly jedinou řádku. Je to škoda, protože tuto část jihlavské historie psali jejich předci,“ poznamenal Vybíhal.
