Vzory? Ne, chci být sama sebou

Třiatřicátý ročník soutěže začínajících zpěváků osmnáctiletá Jitka Končelová z Karlových Varů vyhrála.
„Vůbec jsem to nečekala, opravdu. Byla bych moc spokojená se třetím místem, ale tohle pro mě bylo velké překvapení,” svěřuje se studentka čtvrtého ročníku gymnázia.
Prvenství si vyzpívala skladbami Zpověď z repertoáru Hany Křížkové, kterou zpívala s přednatočeným doprovodem, a písní Borůvková od Šárky Rezkové. V té ji doprovázel Karlovarský Repre Band.
Přiznává, že největším problémem při vystupování před lidmi je obrovská tréma. „Překonávám ji tím, že se na pódiu pohybuji a písničku prožiju. To mi pomáhá zapomenout, že mě někdo sleduje,“ přibližuje.
Přestože vyhrála pěveckou soutěž, má jasno v tom, že zpěv zůstane jen koníčkem. A jasno má také v tom, že chce učit děti na prvním stupni. Ráda by je učila právě hudební výchovu. „Mým snem je mít vlastní kapelu. Nejvíce mě láká jazz a šansony.“ Ještě na základní škole se Jana zúčastnila obdobné soutěže Karlovarský skřivánek. V patnácti poprvé zpívala na Karlovarském hlasu, dostala se tehdy do finále. O rok později vypadla v základním kole a v sedmnácti si vyzpívala Cenu města.
Hudba ji přitahuje odmala. Několik let se postupně učila na flétnu, lesní roh a kytaru. Na klavír je samouk. „Jsem schopná si na něj hrát sama doma a zpívat si, ale před lidmi bych se doprovázet rozhodně nemohla,“ říká sebekriticky.
Žádné pěvecké vzory nehledá. „Nechci se nikomu přiblížit, chci být sama sebou.“