Windows 8 zcela změní pohled na pevné disky

Windows 8

Windows 8

Zapomeňte na klasické diskové oddíly, písmenka a také chyby na jednotkách, díky kterým přijdete o důležitá data. Windows 8 nabídne nový systém Storage Spaces.

Před pár dny se Microsoft pochlubil s několika technickými detaily okolo připravovaného souborového systému ReFS, mnohem zajímavější je ale systém Storage Spaces, ten totiž z vašeho počítače udělá takové malé datové centrum. Tedy alespoň z hlediska jeho funkčnosti a základní architektury.

Zapomeňte na staré diskové oddíly

Oč jde? Doposud jsme byli zvyklí, že byl nový disk v systému reprezentovaný logickými oddíly a písmenky. Když jste si na fyzickém disku vytvořili tři oddíly, měli jste tři oddíly, které reprezentovaly přesně danou část fyzického disku. Když se tato část disku pokazila, přišli jste i o oddíl, a když se porouchal celý disk, leckdo začal zbrkle polykat všechny prášky, které našel v autolékárničce.

Pak se na trhu objevily cenově dostupné vícediskové NASy a i technologicky pokročilejší domácnosti objevily kouzlo diskových polí a RAIDu, který udržoval jednu informaci paralelně. Ta tedy sice zabírala více místa, když se ale disk porouchal, o data jste nepřišli, protože byla zrcadlená na druhé jednotce.

Přichází jedno univerzální abstraktní úložiště

Storage Spaces je něco podobného, ale bude to mnohem jednodušší. Pokud k počítači s Windows 8 připojíte libovolné SATA a externí USB disky, „klíčenky“, čtečky SD karet, a kdo ví co ještě, jednotlivé paměti budete moci vložit do systému Spaces. V takovém případě se úložiště zablokuje, už nebude pro aplikace dostupné a stane se součástí jednoho velkého homogenního prostoru. Když tedy k počítači připojíte 2TB SATA disk, 16GB SD kartu a 32GB „klíčenku“, Spaces bude mít kapacitu 2 048 GB.

pevný diskpevný diskV počítači budete mít třeba tyto dva 2TB disky, ty ale budou tvořit jedno homogenní abstraktní úložiště, ve kterém bude třeba jednotka – Space – Documents. S disky na nejnižší úrovní už vůbec nebudete pracovat.

Tento velký prostor si pak budete moci formátovat do libovolného počtu jednotek, se kterými už budete pracovat podobným způsobem, jako se skutečnými oddíly. Vše je ale virtualizované, takže vlastně nebudete ani vědět, jestli je zrovna oddíl Dokumenty na SATA disku, externím úložišti a tak dále. Data se budou zároveň stejně jako na RAIDu zrcadlit, pokud tedy skutečně zkolabuje některý z fyzických disků, o data byste neměli přijít, budou totiž zálohovaná na druhém.

Dojde místo? Připojíte další disk

Tím to ale nekončí, Microsoft totiž bude pracovat i s technologií „thin provisioning“. Pokud jsou diskové jednotky, tedy Spaces, virtuální, je tak trochu virtuální i alokace potřebné paměti. Dílčí jednotky Spaces tedy budou moci dosahovat kapacity řádově až desítek TB a to aniž byste takovou kapacitu vůbec měli. Když pak budete kopírovat do virtuální jednotky nějaká ohromná data a skutečně překročíte volný prostor fyzických disků tam kdesi dole na nejnižší komunikační úrovni, systém vás pouze požádá, abyste tuto základní kapacitu rozšířili. V praxi to bude znamenat, že „zaživa“ připojíte další pevný disk, nebo desátou USB „klíčenku“, Windows ji propojí do Spaces a vy můžete zvesela pokračovat v kopírování. Nic se tedy nezruší, vše se jen pozastaví a počká.

pevné diskypevné diskyStorage Spaces budete moci libovolně rozšiřovat zapojením dalších a dalších kompatibilních fyzických jednotek, ať už to budou interní SATA disky nebo třeba externí SSD propojená pomocí rychlého USB 3.0

Díky této absolutní diskové abstrakci bude Windows 8 připraven na v podstatě libovolně velká úložiště, klasický fyzický pevný disk jako jednotka C, D, E a tak dále totiž přestane platit – už vás to nebude zajímat. Budete mít jeden velký lokální diskový internet.

Diskový „internet“

Microsoft zatím mluví pouze o SATA, USB a SAS jednotkách a chybí tedy informace, jestli bude jednou možné do Storage Spaces zapojit i síťová úložiště a právě domácí NASy či klidně disky rozkutálené kdesi ve firemní lokální síti anebo klidně i na internetu. Skoro bych se vsadil, že je právě v tomto přístupu budoucnost abstraktního úložiště, které se bude skládat z mnoha prvků stejně jako internet samotný a tím budou i data prakticky nezničitelná.