Hugo Barra s Androidem prožil zřejmě to nejvíce fascinující období. Do Googlu přišel v roce 2008 a i za jeho přispění se z neznámé mobilní platformy stal celosvětově dominantní prvek na chytrých telefonech a tabletech. Barra viděl růst produkt z nuly, rozjel projekt Nexus, díky kterému má nyní Google vlastní referenční chytrý telefon a tablet, a podílel se také na „umělé inteligenci“ Google Now. Pro někoho by takový úspěch znamenal dobrou příležitost užívat si života na výsluní, Barra to ale v nejlepším ukončil a z Kalifornie se přesunul do Číny. Na další začátek.
Světová Čína
Osmatřicetiletý manažer původem z Brazílie v pařížské diskusi hýřil nadšením a dlouho fascinovaně mluvil o technologickém a internetovém byznysu v nejlidnatější zemi světa, který se od toho západního tolik liší. Ze všeho nejvíce ale na něm bylo znát, jak je nadšený ze svého nového působiště.
„Xiaomi je čínská firma, spojuje v sobě ale to nejlepší ze světa. Má mladého vizionářského lídra, rychlý vývoj v malých týmech inspirovaný Googlem a dodavatelský řetězec vyladěný jako Apple. A navíc je to společnost, která myslí v celosvětovém měřítku,“ popisoval Barra podnik, se kterým se koncem loňského roku rozhodl svázat svoji profesní budoucnost.
„Teď chceme růst také mimo domovskou zemi. To má být moje role. Je čas, aby se o Xiaomi dozvěděl celý svět.“
Hugo Barra ještě v barvách Googlu (zdroj: Flickr.com)
Svět už se vlastně o Xiaomi dozvídat začal. Prozatím ale především z médií, která nestačí žasnout nad vytrvalým a rychlým růstem celého podniku. Xiaomi nyní oficiálně působí kromě Číny také na třech sousedních trzích a to, co se firmě podaří vyrobit, je často rozebráno během několika hodin. Rozjeté společnosti se podařilo něco dříve v podstatě nemyslitelného - mladí Číňané po chytrých telefonech s touto značkou začali toužit více než po ikonických výrobcích od Applu. A to už je co říct.
Xiaomi se v posledním kvartálu stalo třetím největším výrobcem chytrých telefonů v Číně. Společnost plánovala, že se jí letos podaří prodat 40 milionů zařízení, koncem června už ale byla na 26 milionech, takže vedení zvýšilo plány na 60 milionů prodaných telefonů. Firma z tohoto hlediska meziročně roste více než čtyřnásobně a příští rok plánuje další navyšování. Prodeje odhaduje na rovných 100 milionů přístrojů.
Zatím hlavně doma
Xiaomi zatím přes 95 procent obchodů realizuje v domovské Číně. Post tamní trojky ale i tak stačí k tomu, aby se společnost stala šestým největším výrobcem chytrých telefonů na světě. Pokud tempo vydrží, Xiaomi se může zařadit po bok dalších rychle rostoucích čínských značek Huawei a Lenovo, které si rovněž razí cestu do světa, včetně Česka.
Xiaomi na to jde podobně jako zmiňované Lenovo, které s chytrými telefony rovněž nejdříve zabodovalo doma a poté se postupně šířilo na Západě. Lenovo a Huawei jsou ale tradiční výrobci, kteří na své telefony nasadí Android a jdou do světa. Úspěch Xiaomi však tkví v něčem úplně jiném.
Kolem teprve čtyři roky staré společnosti se v Číně vytvořil velice silný kult fanoušků a podporovatelů ne nepodobný tomu u Applu. Mladí Číňané tuto značku milují a její představitel, spoluzakladatel a výkonný ředitel Lej Ťün, je označován za čínskou obdobu Steva Jobse. Navíc mu je pouze 43 a pro ambiciózní Číňany je ztělesněním úspěchu. „Jsme často srovnáváni s Applem, ale já si spíš myslím, že jsme něco jako Amazon,“ nechal se slyšet Lej Ťün. To je velice trefné přirovnání.
I když se Ťün vystupováním stylizuje do Steva Jobse, obchodní strategii volí spíš jako Jeff Bezos z Amazonu. Zatímco takový iPhone 5S je možné v Číně koupit za více než 850 dolarů, podobný přístroj Xiaomi Mi3 vyjde na pouhých zhruba 240 dolarů. V zásobě jsou i mnohem levnější kusy, které se prodávají za cenu kolem 140 dolarů.
Spíš čínský Bezos
Xiaomi dokáže vyrobit velice levné, ale zároveň dostatečně kvalitní a funkčně vybavené stroje, které navíc mají působivý a pro mladé lidi atraktivní design. Jenže zatímco Apple má na některých svých zařízeních marži blížící se 50 procentům, v případě Xiaomi bude toto číslo prakticky mizivé. A právě zde je ona podobnost s Amazonem. Jeff Bezos se rovněž snaží prodávat Kindle a další stroje co nejlevněji a peníze pak inkasuje na doprovodných službách typu prodeje elektronických knih, hudby, filmů, propojení s e-shopem Amazonu a tak dále.
I z tohoto důvodu stroje od Xiaomi neběží na tradičním Androidu. Ten sice posloužil jako základ, na něm je ale postavený vlastní systém nazvaný MIUI, jenž na sebe vrství další služby jako právě prodej aplikací a podobně. Xiaomi dokáže držet nízké ceny i díky tomu, že své přístroje prodává téměř výhradně přes internet skrze vlastní stránky.
Žádné drahé kampaně
A podobně je na tom také marketing. Žádné drahé kampaně, nejsilnějším propagačním artiklem Xiaomi jsou virální sdělení mezi lidmi. Velikou roli sehrávají sociální sítě, zejména pak ty čínské jako WeChat, Weibo a podobně. To je opět věc, kterou nepůjde za hranicemi tak snadno zopakovat.
Lej Ťün to nebude mít snadné ani s oněmi službami. Dostat na světové trhy samotný hardware je jedna věc, ale pokud na něm firma v podstatě nevydělává, musejí ruku v ruce s tím jít také služby. To znamená poprat se s legislativou, datovými centry pro šíření obsahu, lokalizací a tak dále. Vstup do této oblasti už bude mnohem složitější.
V Evropské unii své služby plošně nenasazují ani ti nejbohatší hráči na trhu a ve Spojených státech zase mají svůj Netflix, Amazon, App Store a mnoho dalších zavedených služeb.
Na míru zákazníkovi
Lej Ťün je ale možná právě proto označován za onoho Steva Jobse. Zkouší dělat to, co ostatní označují za velice těžké a velmi nepravděpodobné. Třiačtyřicetiletý programátor a manažer ostatně už mohl před několika lety odejít do důchodu a živit se třeba investováním do nadějných podniků.
Za svého předchozího působení si totiž vydělal dost peněz nejenom jako programátor, ale také jako šéf čínské softwarové společnosti Kingsoft. Lej Ťün dnes patří k nejbohatším lidem v Číně, přesto se ale rozhodl vybudovat Xiaomi jako silnou globální značku.
Česká komunita
V současném úspěchu hraje velice důležitou roli i komunita, která v podstatě s expanzí na zahraniční trhy pomáhá. Jedna taková existuje rovněž v Česku. Z čínštiny překládá operační systém a funkce, takže zájemci, kteří si u nás chtějí přes distributora Xiaomi objednat, se mohou spolehnout na to, že telefon dostanou v rodném jazyce. Světová komunita sama dává vědět, jaké funkce by bylo dobré integrovat do budoucna, a vývoj v Xiaomi pak tato přání reflektuje. A jedná velice rychle.
Byznys s nízkou marží za samotné telefony a nově také tablety chce Xiaomi dohnat prodejem doplňkového zboží, třeba náhradních baterií, obalů, držáků a podobně. Firma navíc začala vyvíjet i další spotřební elektroniku. Už nabízí chytrou televizi, bezdrátový router, chytrý set-top box (taková Apple TV), vlastní cloud pro ukládání dat či třeba vlastní aplikaci ve stylu WhatsApp.
Xiaomi určitě může zamávat se světovým trhem s elektronikou, chytrými telefony a tablety. A i kdyby ne, domovský čínský trh je stále tak obrovský, že může být finančně mnohem zajímavější než pro mnoho globálních značek jejich celosvětový byznys. Hugo Barra už každopádně na Xiaomi zanechal stopu. Šéfovi poradil, aby z loga firmy odstranil rudou hvězdu.
