Z fotbalového trávníku do vinotéky

Jan Zemánek pamatuje dobu, kdy ve Frýdku-Místku působily dva fotbalové celky, mezi kterými panovala obrovská rivalita.

Jednašedesátiletý bývalý fotbalista Jan Zemánek pochází z Dubňan u Hodonína, kde také s fotbalem začínal. Největších úspěchů dosáhl v Baníku Ostrava, přes který se dostal do frýdecko-místeckého Slezanu. V jeho barvách odehrál třináct sezon. Pamatuje i prestižní duely s městským rivalem Válcovnami plechu ve druhé národní lize.
„Zápasy proti Válcovnám měly vždycky zvláštní náboj. Tyto duely byly hodně vyhecované. Nikdy jsem však nezažil jakoukoli záludnost, ať už z jedné, či druhé strany. Na derby bylo vždycky narváno, ať už se hrálo na Slezanu, nebo ve Stovkách,“ přibližuje Zemánek.
Nejpovedenější část fotbalové kariéry ale zažil rodák z Dubňan v dresu ostravského Baníku.
„Přišel jsem tam jako šohaj z vesnice. Fotbalisté jako Michalík nebo Klement mě však bez problémů přijali mezi sebe. Díky tomuto angažmá jsem se podíval i do míst, kam bych se jinak nedostal. Rád vzpomínám především na pohárové utkání na hřišti irského Cork City,“ prozrazuje Zemánek.
Z Baníku zamířil do Slezanu, kde hrával na levém křídle a patřil k oporám týmu. A hrál tak dobře, že Baník o něj měl znovu zájem.
„Poprvé jsem v Baníku působil v letech 1970 až 1973. To jsem však nehrál pravidelně. Podruhé jsem s Baníkem podepsal dokonce dva přestupy v sezoně 1975/1976, ale tehdejší tajemník Slezanu Pekárek mě nepustil. To mu dodnes zazlívám, i když už je dlouho po smrti,“ vrací se fotbalista k nepříjemnému okamžiku. Dnes už fotbalová legenda třináctým rokem pracuje ve vinotéce, kam se nedostal omylem.
„Pocházím z jihu Moravy, takže víno mám v malíčku. Jednu dobu jsem dělal i degustátora,“ říká Zemánek.
Ve vinotéce se občas schází i s bývalými spoluhráči ze Slezanu i protihráči z Válcoven. Ale současný fotbal moc nesleduje. „Od kluků mám nějaké informace, jak se Válcovnám vede. Moc ale na fotbal nechodím, protože mám většinou směnu,“ vysvětluje Zemánek.