Frýdecko-místecká nemocnice existuje od roku 1935. Předtím byli obyvatelé dvojměstí dost často odkázani na sebe. A dlouho neměli k nemocničním zařízením ani důvěru. Vždyť rčení: „Do špitala ni, ja chcu umřeť doma,“ říkávají starší lidé dodnes.
Moderní nemocnice vznikla sice relativně nedávno, první znímky o špitálech jsou ale mnohem starší.
„První spolehlivou zprávu o frýdeckém špitálku máme z doby správce a zástavního držitele frýdeckého panství Jana z Pernštejna, který jej nechal zřídit kolem roku 1542 poblíž příkopu před Horní branou,“ říká Jaromír Polášek z Muzea Beskyd. Nakonec měl spíše funkci chudobince. V sedmnáctém století obě města nemocnici nutně potřebovala. Frýdek i Místek zasáhly morové epidemie. „Tehdy stával špitál poblíž farního kostela“, říká Polášek.
První frýdeckou nemocnici postavilo město roku 1856 v Šerhovní ulici. „Na místě nemocnice byla později požární zbrojnice. Špitál byl přízemní, měl dvě světnice pro nemocné s asi jen deseti lůžky,“ vypráví Polášek.
Stavba za půl milionu
Skoro třicet let trvalo, než se z darů, příspěvků města, úroků nemocničního fondu podařilo postavit větší nemocnici. „Na přelomu roku 1886 a 1887 byla konečně otevřena jednopodlažní nemocnice o třiceti lůžkách,“ říká Polášek. Napájel ji primitivní dřevěný vodovod, jehož výkon posilovaly tři studny na horním konci Bruzovské ulice.
„Po vybudování moderního vodovodu v roce 1906 v nemocnici přibyly splachovací záchody a moderní koupelny,“ líčí Polášek. Stále byla i tato nemocnice spíše útulkem pro staré lidi, o které se neměl kdo starat.
V roce 1911, když město zasáhla velká epidemie chřipky, vznikl infekční pavilon. Byl v polích nad městem, aby byli nemocní izolováni a nenakazili ostatní.
Byla to jediná nemocnice v okrese a nestačila návalu nemocných. Roky město shánělo peníze. Až v roce 1932 dělníci začali stavbu dnešní nemocnice. „Do konce roku 1935 dokončili velký pavilon včetně dezinfekční stanice a prádelny. Celkové náklady přesáhly pět set tisíc korun,“ říká Polášek.
Rekonstrukce? Nemožná
Provoz tam začal při slavnostní výstavě Bezručův kraj v srpnu roku 1935. Nemocnice měla 154 lůžek, včetně starého infekčního pavilonu. Primářem se stal doktor Vladimír Mazal. O nemocené se staralo patnáct ošetřovatelek, milosrdných sester vincentek. „Kromě dvou úředníků měla nemocnice tři zřízence a deset pracovních technického personálu,“ vypráví Polášek. V roce 1937 převzal nemocnici frýdecký okres. Dnes je pod správou Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. A právě pavilon, který tvořil základ nemocnice, museli dělníci srovnat se zemí. „Chtěli jsme budovu opravit, ale kvůli použití hlinitanových cementů v základech statici rozhodli, že to není možné. Prostě jsme ji museli zbourat,“ říká ředitel nemocnice Miroslav Přádka.
