Z Opavy až pod kouřící sopku

Když třiadvacetiletá Nikol Stříbná z Opavy odjížděla jako úspěšná studentka programu Erasmus na Island, netušila, že na vlastní oči uvidí fascinující přírodní divadlo. Sopku Eyjafjallajökull, kvůli níž koncem dubna tisíce lidí po celé Evropě strávily dny a noci na letištích, viděla sotva z kilometrové vzdálenosti. „Jely jsme se tam 19. dubna s kamarádkou podívat. Byly jsme asi kilometr nebo dva od úpatí ledovce, kde se sopka nachází. Byl to nezapomenutelný pohled. Sledovaly jsme, jak sopka prská hustá oblaka prachu a páry z roztátého ledu,“ vyprávěla Stříbná. Dívky přitom stály v místech, které před pár dny zatopila voda z rozpuštěného ledovce a na zemi tam stále ještě ležely kusy ledu. „Ze sopky se linul dlouhý pás šedého prašného mraku, který naštěstí směřoval na opačnou stranu, než jsme stály. Cestou zpátky jsme potkávaly auta, která projela mrakem. Byla úplně pokrytá prachem,“ líčila studentka Stříbná. Jí samotné sopka připravila nepříjemné překvapení už několik týdnů předtím, než se zpráva o erupci dostala do světových médií. V té době byla na týdenním výletě a pobývala ve vesničce Kulusuk, ležící na malém ostrově na jihovýchodě Grónska. „Když jsem se dozvěděla, že letiště v Reykjavíku dočasně uzavřeli, měla jsem strach, jestli se dostaneme zpátky. Naštěstí za dva dny se letiště opět otevřelo,“ popisovala Stříbná.

Speciality: nechutné

Studentka už od konce srpna loňského roku studuje práva v Reykjavíku. Island si vybrala pro jeho exotičnost. Jeho obyvatele poznala jako moderní lidi, dokonale ovládající angličtinu.
„Nejvíce mě zaujal jejich až extravagantní styl oblékání. Lidé o sebe dbají a oblékají se velice zajímavě. U nás mi někdy přijde, že lidé na sebe nahážou cokoli. Islanďané často nosí ručně pletené svetry z vlny místních ovcí. Taky jsem si jeden koupila,“ dodala Stříbná a přidala další zážitek z pobytu. Loni v září se na mezinárodním filmovém festivalu potkala s Milošem Formanem a na památku si odnesla společnou fotografii.
„V únoru se tam slaví svátek Þorrablót, kdy se pojídají tradiční islandské pokrmy. Jenže vše, co jsem z těchto ‚delikates‘ zkusila, se dá charakterizovat jediným slovem: nechutné,“ řekla Stříbná. Nic lahodného na pokrmech, které popisuje jako shnilého žraloka, beraní varlata naložená do shnilého mléka nebo tlačenku z ovčích hlav, neshledala. Koncem května studentka odlétá domů do Opavy. Jediné co ji trochu děsí, je představa, že by v té době kvůli bouřící sopce mohla najít letiště opět zavřené.