Když Alois Srb, organizátor pivních slavností v Táboře, usedl k rozhovoru, objednal dvě třetinky piva. Z jeho vyprávění mi připadalo, že ho bere spíš jako lék než nápoj, kterým si někdo dokáže ve velkém množství prolévat hrdlo.
Jste „pivař“?
Pivo mám rád, ale slovo pivař by nebylo správné.
Je pro vás hanlivé?
To ne, ale svůj vztah k pivu neměřím podle toho, kolik ho vypiji. Je to otázka prospěšnosti. Nemusím vypít ani půllitr, stačí třetinka. Dobré pivo patří třeba k dobrému jídlu. Důvěryhodné dokumenty potvrzují, že pivo je starší více než dva tisíce let. Lidé, kteří se vlivem nápojů na lidský organismus zabývají, dokládají, že v přiměřených dávkách přináší to lepší.
Kdy vznikl pivovar v Táboře?
Už v roce 1613 se stal z hradu Kotnov, který byl ve zbídačeném stavu, pivovar. Roku 1860 prošel ještě druhou etapou přestavby a v takové podobě sloužil bez dalších úprav až do osmdesátých let minulého století.
Celou dobu se v něm vařilo pivo?
Výrobní technologie pivovaru byla zastaralá, proto se z něj v šedesátých letech stala pouze stáčírna a do Tábora se dovážel Platan z Protivína. Pivovarnictví na Táborsku dopadlo oproti jiným krajům republiky špatně. Ve třicátých letech tady bylo třicet pivovarů a nezbylo z nich nic. Teď po dlouhé době mají plány s vařením piva v Soběslavi a v Chýnově.
Odkdy se vy profesně zabýváte pivem? Původním povoláním jsem ekonom. Pracoval jsem v Restauracích Strakonice. Bylo to za totality. Každý region v republice míval v té době svoji značku piva, a když tam někdo přivezl jiné, bylo zle. Mě ale ředitel tenkrát podpořil a podařilo se mi nahrazovat strakonické pivo, které bylo v té době slabší úrovně, protivínským. Nedovedete si představit, jak lidé reagovali, když ve strakonickém hotelu Švanda Dudák začali točit Braník místo dvanáctky Dudáka. Nebylo to tak špatné pivo, ale okoukané. Pro někoho to byla zkrátka silná káva.
Proto jste v Táboře začal s pivními slavnostmi, abyste lidem dál mohl ukazovat nové druhy piva?
Byl to vždy můj koníček. Po revoluci jsem si ho mohl dopřát v plném rozsahu. Od roku 1991 jsem vedl hotel Palcát, přestěhoval se do Tábora a začal s obchodováním s pivem a pivními slavnostmi.
Jakou jste tenkrát měli účast?
Přijelo tak šest sedm pivovarů. Bylo to něco, co v Čechách dosud neexistovalo. Začali jsme si pivo i dovážet. Třeba Kaiser z Vídně. Ale bylo to celkem náročné. Dojet pro něj a pak zase sudy a sklenice odvést zpátky a ještě se dohadovat s celníky na hranicích. Takovému převážení piva totiž bránily předpisy. Dá se říct, že jsme tenkrát s nabídkou piva předběhli dobu, a skoro protiprávně.
Kolik pivovarů přijede na slavnosti letos? K dnešnímu dni je přihlášených jednadevadesát pivovarů a myslím, že to není číslo konečné. Přijede třeba i koncern Heineken, který představí jedno ze svých nejúspěšnějších piv Edelweiss. Je to pšeničné, svrchně kvašené pivo, které nám Čechům dříve nechutnalo, ale už si hledá své zákazníky.
Pořádá ještě někdo v Čechách nebo v zemích kolem nás podobné slavnosti?
V Evropě se koná řada akcí, ale v objektech, které jim jsou za desetiletí ušité na míru. Ve veletržních nebo výstavních komplexech. Je těžké srovnávat, ale málokde jsou do slavností zapojení návštěvníci společně s odborníky. Myslím, že nejen u nás, ale ani na Slovensku, v Maďarsku, Polsku se nesoustředí takové množství pivovarů v jednu dobu na jednom místě.
Jaké pivo rád pijete?
Znám jen jedno pivo. A to dobré. Není značka, kterou bych nechtěl ochutnat. Ale je pravda, že nemusím běžná výčepní piva.
