Za data o platební kartě nabízejí kyberzločinci dolar. Za PIN dostanete desetinásobek

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Martin Siebert, Euro

Nejzávažnějším případem kyberzločinu z poslední doby je odcizení údajů 20 milionů klientů jihokorejských bank nebo nabourání hesel u e-mailových účtů německých uživatelů. K čemu však taková data virtuálním zlodějům jsou a jak je s nimi nakládáno dále?

Jedním ze způsobů je využít je k on-line nákupu dárkových poukazů, které pak počítačoví zloději použijí pro pořízení zboží. To pak prodají pod cenou za hotové peníze, čímž naprosto zametou stopy a nikdo je již nenajde.

„Kyberpodsvětí je velni dobře organizované a každý má svou vlastní roli a specializaci. Například obchod s informacemi je jedním z největších,“ tvrdí ředitel společnosti Safetica Technologies Jakub Mahdal. Ceny jednotlivých informací se podle něj ovšem různí.

Například údaje o platební kartě se pohybují kolem jednoho dolaru, PIN kód debetní karty je kyberkriminálníky ceněn na deset dolarů. Velice žádané jsou pak třeba zdravotní karty, které mají na černém trhu hodnotu kolem padesáti dolarů. V rámci kyberpodsvětí dokonce fungují i výměnné obchody.

„Informace o klientech jsou obecně hodnotnější, protože je možné je používat dlouhodobě. Databáze e-mailových účtů jsou často prodávány direct marketingovým agenturám,“ dodává Mahdal. Pokud jsou záznamy, databáze či jiné informace zkopírovány nějakým „podnikavcem“ z řad zaměstnanců firmy, je podle Mahdala téměř nemožné bez potřebného softwaru zjistit, že k úniku dat vůbec došlo. V případě interních citlivých dokumentů je pak daná firma znevýhodněna, konkurence pak zná její klienty i obchodní nabídky.