Za kávu pro lékaře byly nejlepší léky | E15.cz

Za kávu pro lékaře byly nejlepší léky

Osm pacientů na pokoji a léky z ciziny jen pro některé. Tak vypadalo zdravotnictví před dvaceti lety.

Když olomoucká fakultní nemocnice získala před dvaceti lety první „cétéčko“, byl to svátek. Dnes mají i menší nemocnice přístroj, díky němuž může lékař bezbolestně prohlédnout vnitřní orgány. Skok, který za poslední roky medicína udělala, je obrovský.

„Ve vybavení přístroji jsme o několik kategorií výš. A situace je úplně jiná i na trhu s léky. Tenkrát jich bylo sedm stovek druhů, teď můžeme vybírat ze čtrnácti tisíc,“ srovnává Václav Rýznar, který pracoval ve fakultní nemocnici jako lékař a později ředitel.

Porody bez otce

Velkými změnami prošly všechny obory. „Porodní sály dřív připomínaly operační sály, otec u porodu nemohl být, ženy zůstávaly v nemocnici nejméně týden a děti jim sestry nosily jen na kojení. Na pokoji bylo i osm lůžek a sociální zařízení na chodbě. Dnes je všechno jinak,“ připomíná dlouholetý přednosta olomoucké porodnicko-gynekologické kliniky Milan Kudela.

Na minimum se podařilo snížit novorozeneckou úmrtnost, lékaři zachraňují nedonošená miminka s velmi nízkou porodní váhou. Dostupná antikoncepce přispěla k poklesu interupcí.

Před rokem 1989 patřily polikliniky v Olomouci pod Okresní ústav národního zdraví, jehož zkratku mnozí překládali jako „Občane uteč nebo zemřeš“. Dnes doktoři ordinují ve svých ambulancích.

Praktický lékař Josef Husička s více než třicetiletou praxí připomíná i další maličkosti. „Dnes pacienti zavolají, objednají se. Dřív nebyly běžné ani pevné linky, všechno se vyřizovalo poštou,“ vzpomíná lékař.

Ve své ordinaci má EKG a může také vyšetřit srážlivost krve nebo změřit hladinu cukru v krvi. „Dříve by pacienti kvůli podobným vyšetřením museli běhat do laboratoře,“ zdůrazňuje Husička.

Chválí i mnohem větší výběr medikamentů. „Léky na tlak se daly spočítat na prstech jedné ruky. Dnes můžu předepsat prakticky cokoliv,“ dodává lékař.

Léky jen pro vybrané Se socialistickým zdravotnictvím je spojená i protekce a úplatky. Sortiment léků byl velmi omezený. Ty z ciziny dostávala jen hrstka komunistických prominentů nebo jejich známých.

Lidé také lékařům nosili nedostatkové zboží, například láhve s alkoholem, bonboniéry nebo kávu.

A tento zvyk se úplně nevytratil ani po roce 1989. „Je to určitá forma poděkování. Třeba ve Švýcarsku se s tím ale nesetkáte,“ říká profesor Kudela.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!