Zachránili letní kino před zbouráním

Mohli by se cítit jako vítězové – díky nim areál letního kina nezanikne. Přesto jsou hudebník a herec Ladislav Gerendáš a architekt Petr Mráz spokojeni napůl.

Je to snad poprvé v novodobých dějinách města, kdy místní politici vzali vážně tisíce podpisů pod peticí a neodložili ji s dřívějším obvyklým „vzali na vědomí“. Místo původně zamýšleného srovnání areálu letního kina se zemí plánují nyní jeho zachování. S určitými úpravami. Místo má sloužit jako park, v němž bude možné pořádat různé kulturní akce, například koncerty, ale případně také promítat.
Petici požadující záchranu zchátralého areálu kina podepsaly přes čtyři tisíce zdejších obyvatel. Gerendáš s Mrázem založili loni na podzim občanské sdružení Na záchranu letního kina a začali sbírat pod petici podpisy.
„Chtěli bychom letní kino zachránit jako amfiteátr k různým kulturním aktivitám, protože chápeme, že zakoupení nové promítací techniky by bylo drahé. Věříme, že letní kino je možné přizpůsobit dnešním potřebám a provozovat ho jako nízkonákladové kulturní zařízení v době filmového festivalu a po větší část lázeňské sezony,“ řekl tehdy Gerendáš, který přesto, že dlouho žil v Praze, nepřestal nikdy být karlovarským patriotem a pravidelně se zde objevoval.
Město mělo ještě před půlrokem s areálem ve značně neuspokojivém stavu jiné, prostší plány. Celý areál chtělo zbourat a na jeho místě by vznikla travnatá plocha. Proslýchalo se cosi o zájemcích, kteří tu chtějí postavit lázeňské zařízení, případně hotel, ale město tyto úvahy odmítalo. Stejně tak odmítalo myšlenku, že by se s areálem mohlo ještě něco smysluplného stát.
Bourání dnes už díky iniciativě architekta a hudebníka neplatí.

Jen pro mladé?

„Máme připravené dvě varianty. Jedna je zanechat areál v původní podobě, ale rekonstrukce, následná údržba i provoz by stály příliš mnoho peněz. Druhá varianta se blíží tomu, co požadovala petice. Z letního kina by vznikl přírodní amfiteátr. Současné sedačky by přišly pryč, svah se upraví do terénních vln a bude sloužit jako park pro odpočinek, případně pro různé kulturní akce. Úpravy budou stát několik milionů a na podzim chceme začít s přípravnými pracemi, aby příští rok areál mohli lidé využívat,“ vysvětluje náměstek primátora Tomáš Hybner.
Zůstane zachované pódium – ve zmenšené podobě, k dispozici na koncerty či promítání bude elektrika, osvětlení, sociální zázemí. Zůstanou i sedačky pod tribunou.
Podle Mráze sdružení zatím oficiální stanovisko od města neobdrželo. „Víme jen z médií, že město přehodnotilo situaci. Nápad udělat z areálu loučku, kde se bude sedět na zemi, nám připadá nekoncepční. Je to nápad sice nízkonákladový, ale ne moc dobrý. Nepřipadá mi, že by stávající betonová sedadla byla poškozená, ale i kdyby se ukázalo, že jsou nevhodná, měly by tam být alepoň dřevěné lavičky, podobně jako je to v amfiteátru v Lokti,“ uvažuje Mráz.
„Je určitě dobré, že se aeál nebude bourat, ale s řešením jsem spokojený z poloviny. Myslím, že by tam nějaké sezení mělo zůstat, protože takhle to bude zřejmě jen pro mladé. To, jak to radnice nyní vidí, je takové zvláštní a moc to nechápu,“ říká Gerendáš.
Jak Mráz upozorňuje, sdružení se nezříká další spoluúčasti a nabídlo městu pomoc nejen při organizování akcí či shánění sponzorů, ale také v podrobném zmapování současného stavu areálu. A nabídlo i účast na úklidu areálu, s pomocí studentů, kteří se zase nabídli sdružení. „Zatím ale žádný kontakt z města nenastal,“ dodává architekt.

Sláva vybledla

V čerstvě dokončeném a jednoduše zařízeném areálu letního kina se promítalo již při prvním ročníku Mezinárodního filmového festivalu v roce 1946. Deset let pak k sezení v kině sloužily dřevěné lavičky. Kino se pak přestavovalo do nynější podoby, s betonovými, laminátem pokrytými sedadly i „budovatelskou“ plastikou. Slavnostně bylo nové kino otevřené 12. července 1956.
Kino zažilo mnoho slavných okamžiků. Promítalo se tu pravidelně o mezinárodním filmovém festivalu a v kině často defilovaly delegace k filmům plné slavných hvězd a známých jmen. V areálu se odehrálo i mnoho koncertů a estrád.
Přestože s nástupem nových technologií, internetu a domácích kin postupně zájem lidí opadal, fungovalo kino až do začátku nového milénia. To už město ale na nutné udržování svého majetku nedávalo ani korunu a tehdejší nájemce kino nakonec vrátil.
Ještě v roce 2003 uvažovalo město o přebudování areálu na letní scénu, počítalo se s obnovením promítání při filmovém festivalu. K ničemu z toho už ale nedošlo.