Zadarmo MHD? Ne tak snadno
Den co den se dohadují s neplatiči v autobusech a tramvajích. Práci revizorů zvládají jen otrlé povahy. Vyslechnou si spoustu nadávek. „Musíme být splachovací, jinak se to nedá dělat. Nejčastěji slýcháme, aby nás rakovina sežrala,“ říká Simona, která dělá revizorku třetím rokem. Přitom černých pasažérů neubývá. Loni nemělo v mostecké hromadné dopravě platný lístek skoro sedm procent kontrolovaných cestujících. Radnice proto zavádí od 1. července nástup do všech autobusů v sedmdesátitisícovém Mostě jen předními dveřmi. Lidé z dopravního podniku ví, že to ve městě s tolika cestujícími bude náročnější než v menším Litvínově, kde opatření už platí. Nástup do vozu bude trvat déle a zpočátku se nevyhne zmatku ani tlačenici.
Méně černých pasažérů
V Litvínově si změnu pochvalují. „Velmi se tam osvědčila,“ hlásí ředitel společného dopravního podniku obou měst Marcel Dlask. Počet pokut tam klesl od té doby na desetinu.
V Mostě roste i agresivita přistižených lidí, kteří jedou načerno. Podnik proto chystá více společných kontrol se strážníky. Nápomocní budou i státní policisté, kteří zjistí totožnost bez dokladů a lístku.
Další revizorka Romana přiznává, že občas povolí nervy i kontrolorům. „Většinou se snažíme hrubiány uklidnit, že by si přece nevylévali vztek na křehkých ženách,“ dává příklad. To je jedna z věcí, které se revizoři učí v kurzu sebeobrany. „Víme, jak si stoupnout a jak se bránit, člověk si je hned jistější,“ vysvětlují revizorky.
Obě už mají zkušenosti s napadením. „Pár strkanic bylo, naštěstí to nikdy neskončilo pracovním úrazem. Ale jsou i kolegové, kteří tu smůlu měli,“ dodává Simona.
Jedna revizorka skončila v nemocnici. „Při útoku přišla o zuby, násilník jí zlomil ruku a nohu, měla pohmožděniny na těle i hlavě,“ vypočítává Dlask.
Přesto je o práci revizora velký zájem. Na jedno volné pracovní místo se nedávno přihlásilo přes dvacet zájemců o práci.
Černí pasažéři používají řadu fíglů. „Jeden mladík mi podával kupon, který byl sice nabitý, ale nepatřil mu,“ vybavuje si revizorka Romana. Na displeji čtečky si přečetla podrobnější informace a zjistila, že kupon patří ženě, ne muži. Okamžitě ho zabavila a vypsala mladíkovi pokutu. Podvodníci doufají, že revizor nezkontroluje podrobné informace, které jsou na druhé straně.
Někteří dospělí jezdí na průkazky dětí, které platí za kupon míň. Když je revizoři nachytají, často pokutový bloček zmuchlají a vyhodí z okna.
Další podvody zkoušejí studenti. Ve chvíli, kdy někdo z nich zjistí, že nemá kupon a musel by zaplatit celou pokutu, půjčí si platnou průkazku a vydává se za studenta, který má vše v pořádku. Ten, který průkazku půjčil, pak řekne, že ji zapomněl doma a místo několika stovek zaplatí jen pár desetikorun.
Jízda za deset tisíc
Přistižený cestující bez lístku zaplatí jízdé a navíc tisíc korun pokutu. Když zaplatí na místě nebo do pětadvaceti dnů, snižuje se mu částka na dvě stovky.
Revizoři loni uložili lidem přes pětadvacet tisíc přirážek. Téměř čtvrtina z nich končí žalobou, soudem nebo exekucí.
„To se může pořádně prodražit. K dluhu se mu totiž připočítají i poplatky za právní služby, soudní či exekuční poplatky,“ varuje Dlask. Původní přirážka tisíc korun tak může dosáhnout i desetinásobku.